Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 386/2001Usnesení NS ze dne 15.03.2001

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.386.2001.1

přidejte vlastní popisek

26 Cdo 386/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. J., proti žalované L. K., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 31 C 143/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. března 2000, č. j. 12 Co 382/99-116, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni, jako soud odvolací, k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 21.3.2000, č. j. 12 Co 382/99-116, potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 5.10.1998, č. j. 31 C 143/96-87, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na přivolení k výpovědi z nájmu bytu o velikosti 2+1, III. kategorie v přízemí domu v P., dané žalobkyní žalované, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků. Odvolací soud rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, sepsané jejím manželem jako obecným zmocněncem, který ji zastupoval již v odvolacím řízení, v němž žádá dovolací soud o posouzení právního názoru odvolacího soudu, "že výpověď z nájmu bytu je neurčitá a tedy neplatná".

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 21.3.2000, dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o.s.ř.").

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v tomto případě musí být dovolání advokátem (zaměstnancem či členem s právnickým vzděláním) rovněž sepsáno (§ 241 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Ustanovení § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.

Při výslechu dne 21.9.2000, provedeném soudem I. stupně, žalobkyně i její obecný zmocněnec shodně uvedli, "že jsou si vědomi, že by je měl v dovolacím řízení zastupovat advokát, ale mají za to, že již zaplatili dostatek peněz advokátům a nehodlají další platby v tomto směru činit".

Usnesením soudu I. stupně ze dne 15.1.2001, č. j. 31 C 143/96-133, které bylo žalobkyni i jejímu zástupci doručeno dne 17.1.2001, byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad dovolání, včetně povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení, podle § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. Současně byla poučena podle § 43 odst. 2 o.s.ř. o tom, že neodstraní-li uvedené vady ve stanovené lhůtě 30 dnů, může dovolací soud dovolací řízení zastavit. Dne 19.2.2001 bylo u soudu I. stupně podáno písemné vyjádření obecného zmocněnce žalobkyně k tomuto usnesení, ve kterém poukazuje na dosavadní průběh řízení, opětovně vyslovuje svůj nesouhlas s právním názorem odvolacího soudu a žádá dovolací soud o "vyjádření k dané výpovědi o její určitosti". Výslovně dále uvedl, že dovolání podávají "bez zastoupení advokátem", když "ustanovení o nutném právním zastoupení při dovolání považují za diskriminaci".

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádností tohoto opravného prostředku je odůvodněn požadavek, aby účastník řízení (v daném případě žalobkyně) měl právnické vzdělání, nebo není-li tomu tak, aby byl zastoupen osobou, povolanou podle zákona poskytovat právní služby (advokátem). V ustanovení § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. je tak stanovena zvláštní podmínka dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé.

V daném případě podala žalobkyně dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by byla při tomto úkonu zastoupena advokátem, a nebylo prokázáno (ostatně ani tvrzeno), že by sama měla právnické vzdělání. Nedostatek uvedené podmínky řízení nebyl odstraněn přes výzvu, kterou soud žalobkyni doručil, a v níž byla poučena mj. i o důsledcích nezastoupení advokátem.

Protože podmínka zastoupení dovolatelky advokátem nebyla ve stanovené lhůtě a ani do dnešního dne splněna, Nejvyšší soud musel podle § 243c a § 104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. dovolací řízení zastavit, aniž se mohl zabývat námitkami, které proti rozhodnutí odvolacího soudu byly v dovolání uplatněny, tj. posuzovat správnost právního názoru odvolacího soudu o neplatnosti předmětné výpovědi z nájmu bytu pro její neurčitost ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. a o skutečnost, že žalované nevzešly prokazatelné náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne l5. března 2001

JUDr. Michal Mikláš, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marcela Jelínková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru