Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 3330/2017Usnesení NS ze dne 07.11.2017

HeslaPodjatost
Zastavení řízení
Příslušnost soudu funkční
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3330.2017.1
Dotčené předpisy

§ 243b o. s. ř.

§ 104 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 3330/2017-138

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobkyně Nadace Český hudební fond, se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Besední 487/3, IČO: 61381390, zastoupené Mgr. Karlem Machánkem, advokátem se sídlem v Sedleci 120, proti žalovanému M. Š., P., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 214/2015, o „odvolání“ žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2017, č. j. 1 Nc 2451/2017-100, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Podáním označeným jako „odvolání“ žalovaný napadl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2017, č. j. 1 Nc 2451/2017-100, jímž tento soud rozhodl, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Martina Škodová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u uvedeného soudu pod sp. zn. 14 C 214/2015. Toto podání lze – s přihlédnutím k jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“) – pokládat za dovolání proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že není k projednání tohoto dovolání soudem funkčně příslušným.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Napadené usnesení však za takové rozhodnutí, tj. rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 236 odst. 1 o.s.ř., pokládat nelze.

Podle § 16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. června 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 8 z roku 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně nepředchází žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním.

Občanský soudní řád pak ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovým rozhodnutím krajského soudu (Městského soudu v Praze). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti uvedenému rozhodnutí zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o.s.ř.).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech (dovolacího) řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 149 v sešitě č. 8 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. listopadu 2017

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru