Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 3295/2019Usnesení NS ze dne 11.03.2020

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.3295.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 3295/2019-140

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně Freedom Capital, s. r. o., se sídlem v Brně, Baarovo nábřeží 749/38, IČO 26277786, zastoupené JUDr. Pavlem Čapčuchem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, proti žalované MALVEL s. r. o., se sídlem v Jinočanech, Severní 278, IČO 28410742, zastoupené JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem v Praze 3, Jiřího z Lobkovic 2406/9, o zaplacení 953.740,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 329/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. března 2019, č. j. 21 Co 19/2019-119, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15.052 Kč k rukám JUDr. Václava Luťchy, advokáta se sídlem v Praze 3, Jiřího z Lobkovic 2406/9, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha-západ (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. 10. 2018, č. j. 5 C 329/2017-94, zamítl žalobu na zaplacení částky 953.740,50 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), zastavil řízení co do částky 48.934,89 Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 20. 3. 2019, č. j. 21 Co 19/2019-119, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35.271,50 Kč od 21. 10. 2017 do 12. 7. 2018, a ve výroku III. ve výši nákladů řízení, jinak jej potvrdil; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

Dovolatelka zpochybňuje právní posouzení učiněné odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek (zejména ohledně sjednání jiného běhu výpovědní doby a řádného nepředání předmětu nájmu) a nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování, uplatňuje tak dovolací důvod, který nemá k dispozici (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. nelze dovoláním úspěšně napadnout (viz např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad.

Rovněž námitkami, jimiž odvolacímu soudu vytýká, že ohledně sjednání pravidla pro běh výpovědní doby ve smlouvě o nájmu nebytových prostor učinil jiná skutková zjištění než soud prvního stupně, aniž zopakoval důkazy, uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Ve skutečnosti tím nevymezila otázku procesního práva, na níž by napadené rozhodnutí z hlediska právního posouzení věci záviselo a při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu, jak tvrdí v dovolání, ale vytýká mu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§ 237-238a o. s. ř.).

Řízení ostatně namítanou vadou ani netrpí, neboť vzhledem k tomu, že obsah listiny (v daném případě smlouvy o nájmu nebytových prostor) se opětovným přečtením při odvolacím jednání nemění, může odvolací soud, aniž důkaz listinou znovu provedl při odvolacím jednání, tento důkaz jinak hodnotit a dojít tak i k jiným skutkovým závěrům než soud prvního stupně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 626/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 997, ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 25 Cdo 5157/2009).

Dovolatelka dále vztáhla vylíčení, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - 238a o. s. ř.), k posouzení otázky, na které však napadené rozhodnutí nespočívá. Odvolací soud sice otázku skončení nájmu posuzoval i z hlediska ustanovení § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, svůj závěr, že žalobní nárok na smluvní pokutu za prodlení s řádným předáním předmětu nájmu není dán, však založil na tom, že žalovaná vyklidila a předala předmět nájmu včas dne 31. 8. 2015 (tj. před uplynutím výpovědní doby) a nebyla tudíž v prodlení. Na posouzení otázky, zda nevznesení námitek proti výpovědi z nájmu a nepodání žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu má za následek i zánik nároku na smluvní pokutu platně sjednanou podle nájemní smlouvy (jež podle dovolatelky nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena), tak napadené rozhodnutí nezávisí.

Vylíčení přípustnosti dovolání tedy žalobkyně nevztáhla k žádné otázce procesního nebo hmotného práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívá a při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (nebo na kterou se vztahují další kritéria přípustnosti dovolání vymezená § 237-283a o. s. ř.). Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu

ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015,

sp. zn. 29 Cdo 311/2015, uveřejněné pod číslem 50/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 11. 3. 2020

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru