Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 3021/2017Usnesení NS ze dne 05.09.2017

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3021.2017.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

§ 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 3737/17 ze dne 13.02.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jaromír Jirsa


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 3021/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyň a) LARUS Vlašská 5, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Odborů 10/289, IČO 62409182, b) New Saint s. r. o., se sídlem v Praze 2, Odborů 10/289, IČO 26739950, a c) D. R., P., zastoupených Mgr. Petrem Krechlerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 906/8, proti žalovanému Pražskému stavebnímu bytovému družstvu, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 300/7, IČO 00033243, v konkurzu, zastoupenému Mgr. Martinou Jelínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 320/17, o určení zániku věcného břemene, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 185/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2017, č. j. 13 Co 165/2016-457, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.365 Kč k rukám Mgr. Petra Krechlera, advokáta se sídlem v Praze 1, Dušní 906/8, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalovaný napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 2. 2016, č. j. 21 C 185/2004-410, jímž určil, že věcné břemeno – zapsané v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného – spočívající v právu užívání tam blíže specifikované bytové jednotky zaniklo a rozhodl o nákladech soudního řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání trpí vadami [§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.)], jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., musí dovolání (mimo obecných náležitostí podání podle § 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí soudu směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Chtěl-li dovolatel, aby dovolací soud posoudil právní otázky vyřešené odvolacím soudem „jinak“ (jak lze soudit z grafické úpravy textu dovolání), přehlíží, že nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013, odmítl, či výše citované R 4/2014). Od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má dovolací soud odchýlit není z obsahu dovolání zřejmé.

Zpochybňuje-li dovolatel správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první (ve spojení s § 243f odst. 3) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávněné podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 5. září 2017

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru