Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2835/2008Usnesení NS ze dne 22.09.2010

HeslaDovolací důvody
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.2835.2008.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

§ 241a odst. 3 o. s. ř.

§ 243b odst. 5 o. s. ř.

§ 218 písm. c) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2835/2008

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce O. P., proti žalovaným: 1) Zemědělskému družstvu Miroslav „v likvidaci“, se sídlem v Miroslavi, Nádražní 1207, IČ: 26304031, a 2) Zemědělskému obchodnímu družstvu Miroslav, se sídlem v Miroslavi, Nádražní 1207, IČ: 26304104, oběma zastoupeným JUDr. Ing. Zdeňkem Hrabou, advokátem se sídlem v Říčanech, Kamlerova 795, o zaplacení částky 586.374,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 1530/2002, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. března 2008, č. j. 17 Co 1/2006-117, takto:

I. Dovolání se odmítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu podali dovolání oba žalovaní. Žalovaný 1) napadl výrok, jímž byl potvrzen výrok rozsudku Okresního soudu ve Znojmě (dále „soud prvního stupně“) ze dne 25. 7. 2005, č. j. 4 C 1530/2002-82, kterým mu bylo uloženo zaplatit žalobci 586.374,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení, a dále výrok, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že je povinen zaplatit žalobci ještě 1% úrok z prodlení z částky 586.374,-Kč od 1. 1. 2004 do zaplacení. Nedotčen dovoláním žalovaného 1), jak výslovně uvedl, zůstal výrok rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá žaloba, aby zaplatil žalobci ještě 3% úrok z prodlení z částky 586.374,- Kč ode dne 1. 1. 2004 do zaplacení. Žalovaný 2) napadl výrok, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byla vůči němu zamítnuta žaloba o zaplacení částky 586.374,- Kč s 6% úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení. Dovoláními byly dotčeny i související výroky o nákladech řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o nich podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zák. č. 7/2009 Sb. (srov. čl. II, bod 12. přechodných ustanovení zák. č. 7/2009 Sb.) – dále „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání byla podána včas a směřují proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, zabýval se tím, zda byla podána subjekty k tomu oprávněnými.

Oprávněn (subjektivně legitimován) k podání dovolání podle § 240 odst. 1 o. s. ř. je pouze ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 28, svazek 3, ročník 1998). Z tohoto pohledu je subjektem oprávněným k podání dovolání pouze žalovaný 1), nikoliv žalovaný 2), vůči němuž byla žaloba zamítnuta a jemuž se dovoláním napadeným výrokem odvolacího soudu povinnost k plnění neukládá.

Protože žalovaný 2) subjektem oprávněným k podání dovolání není, dovolací soud jím podané dovolání odmítl [§ 243b odst. 5, věta prvá, § 218 písm. b) o. s. ř.].

Dovolání podané žalovaným 1) bylo podáno oprávněnou osobou (240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.).

Dovolání směřující proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo žalovanému 1) uloženo, aby zaplatil žalobci částku 586.374,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť šlo o prvé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní a dovolací přezkum se tak otevírá pouze pro posouzení právních otázek. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit je v tomto případě zásadně jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jim naopak důvod, kterým lze vytýkat, že skutkové zjištění nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.).

I když žalovaný 1) uvedl, že uplatňuje dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci, podle obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) uplatnil dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy, podrobuje tedy kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází (že žalobce se písemně přihlásil u družstva o vypořádání majetkového podílu), a současně v dovolání předestírá svůj vlastní skutkový závěr, z něhož buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci [o tom, že žalobce nebyl oprávněnou osobou podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech ve znění pozdějších předpisů].

Pokud žalovaný 1) v dovolání argumentuje pro závěr, že žalobce nemohl být oprávněnou osobou ani podle § 14 písm. c) transformačního zákona, pak na tomto závěru napadený potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu nespočívá a nemůže být předmětem přezkumu dovolacího soudu.

Dovolání žalovaného 1) proti uvedenému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu tak není podle § 237 odst. 1 písm. c) přípustné a Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Dovolací soud odmítl také dovolání žalovaného 1) proti výroku napadeného rozsudku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému 1) bylo uloženo, aby zaplatil žalobci ještě 1% úrok z prodlení z částky 586.374,- Kč od 1. 1. 2004 do zaplacení, neboť žalovaný 1) dovolání proti tomuto výroku nijak obsahově nekonkretizoval (§ 243b odst. 1 o. s. ř.).

Žalobci by podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. náležela vůči žalovaným náhrada nákladů dovolacího řízení, ty mu však nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. září 2010

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru