Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2700/2017Usnesení NS ze dne 15.08.2017

HeslaDovolání
Vady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.2700.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241a o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2700/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce statutárního města Ostravy – městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, se sídlem v Ostravě, Přemyslovců 63, IČO 00845451, zastoupeného JUDr. Oldřichem Benešem, advokátem se sídlem v Ostravě, Mojmírovců 805/41, proti žalovanému J. S., zastoupenému opatrovníkem Mgr. Pavlem Schmidtem, advokátem se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1257/12, ve věci návrhu na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 180 C 148/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. února 2017, č. j. 71 Co 46/2017-213, takto:

Dovolání žalovaného se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalovaný napadl včasným dovoláním usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 2. 2017, č. j. 71 Co 46/2017-213, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2016, č. j. 180 C 148/2011-191, jímž soud prvního stupně zastavil řízení o žádosti žalovaného, došlé soudu dne 11. 4. 2016, o osvobození od soudních poplatků pro řízení o obnovu řízení. Odvolací soud dospěl (shodně se soudem prvního stupně) k závěru, že o žádosti žalovaného podané ze shodných důvodů bylo již rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2014, č. j. 180 C 148/2011-124, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2015, č. j. 71 Co 36/2015-141, které nabylo právní moci dne 23. 3. 2015. Projednání věci tak brání překážka věci rozhodnuté (§159a odst. 4 o. s. ř.), což je důvodem pro zastavení řízení (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). Dále odvolací soud uvedl, že opakované a prakticky totožné žádosti žalovaného lze považovat za „zřejmou obstrukci“, která vede k prodloužení soudního řízení.

Dovolání žalovaného Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a není v něm vymezen dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za nesprávné právní posouzení věci se pokládá vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, které dovolatel pokládá za chybné.

V projednávané věci není uplatněn ani dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť závěr odvolacího soudu, na němž je jeho rozhodnutí založeno, že vzhledem k překážce věci rozhodnuté je dán důvod pro zastavení řízení o (další) žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků, dovolání nezpochybňuje (námitky dovolatele se týkají závěru, který odvolací soud učinil již v usnesení ze dne 25. 2. 2015, č. j. 71 Co 36/2015-141, že z jeho strany jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, jenž považuje za předčasný).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru