Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2607/2003Usnesení NS ze dne 12.03.2004

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.2607.2003.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 243b odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2607/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce M. C., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému J. K., zastoupenému advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 10 C 145/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2003, č. j. 62 Co 7/03-71, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.025,- Kč k rukám advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. září 2002, č. j. 10 C 145/2001-50, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi z nájmu „bytu č. 2 o velikosti 1+1 s příslušenstvím, I. kategorie, nacházejícího se v přízemí vpravo od vchodových dveří domu č. p. 676 v P.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalovanému uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů po zajištění přístřeší, řízení, že byt mají vyklidit a vyklizený předat žalobci také všichni, kdo se žalovaným v bytě bydlí, zastavil a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. března 2003, č. j. 62 Co 7/03-71, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Po provedeném dokazování vzal odvolací soud shodně se soudem prvního stupně mimo jiné za zjištěno, že v době od prosince 2000 do dubna 2001 neplatil žalovaný (nájemce předmětného bytu) žalobci (pronajímateli) nájemné v částce 2.331,- Kč měsíčně, že dluh na nájemném v částce 11.655,- Kč se v důsledku platby ze dne 28. května 2001 ve výši 2.500,- Kč snížil na částku 9.155,- Kč, že nezaplatil nájemné ani za měsíc květen 2001, že dne 11. června 2001 zaplatil částku 3.000,- Kč, že dále nezaplatil nájemné za měsíce červen a červenec 2001, že dne 14. srpna 2001 zaplatil částku 2.700,- Kč, že ke dni podání žaloby (3. srpna 2001) dlužil na nájemném částku 13.214,- Kč bez poplatku z prodlení, že dne 20. prosince 2001 zaplatil částku 9.000,- Kč a dne 15. ledna 2002 částku 10.000,- Kč, a že již v roce 1999 mu vznikl dluh na nájemném v částce 11.744,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 29.902,- Kč. Poté – s přihlédnutím k uvedeným skutkovým zjištěním – učinil rovněž skutkový závěr, že tvrzení žalovaného o záměrném neplacení nájemného pro závady v bytě bylo účelové a že skutečnou příčinou neplacení nájemného byla jeho špatná finanční situace. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – usoudil na naplněnost uplatněného výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. d/ obč. zák. (v podobě nezaplacení nájemného za dobu delší než tři měsíce), a proto vyhovující rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž uvedl, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; uplatněné dovolací námitky tak podřadil dovolacím důvodům podle § 241a odst. 2 písm. a/ a b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). V dovolání především namítl, že v rozporu s ustanovením § 120 odst. 2 o.s.ř. nebyl jako účastník řízení vyslechnut k otázce ústně uzavřené dohody o odstranění závad v bytě a o zápočtu takto vynaložených nákladů na platby nájemného, resp. k otázce ústní reklamace závad v bytě. Dále uvedl, že žalobce se k soudním jednáním nedostavoval, soud se jeho pobytem a bydlištěm nezabýval a jeho totožnost neověřoval. Poté rovněž uvedl, že ačkoliv soud prvního stupně ve vztahu k žalobci (jeho zástupci) plnil poučovací povinnost ohledně okolností v dovolání zmíněných, jej o možnosti zvolit si advokáta, popřípadě o možnosti požádat soud o ustanovení advokáta, nepoučil; připomněl, že osobou s právnickým vzděláním se nechal zastoupit až v odvolacím řízení. V dovolání se rovněž obsáhle vyjádřil ke skutkové stránce věci. Namítl, že soud pokládal jeho tvrzení o ústních dohodách se žalobcem za účelové a přitom nevzal zřetel na tvrzení, že žalobce nereagoval na jeho písemné připomínky ke stavu bytu, že na jaře 2000 zařizoval pro žalobce určité věci týkající se údržby domu, že žalobce mu sdělil, že na odstranění závad v bytě nemá dost finančních prostředků a že by rád provedl rekonstrukci celého domu, ale že zatím to nejde. Pokud by soud v tomto směru provedl dokazování, musel by podle žalovaného zjistit, že již v minulosti, a to i pro OPBH, resp. později pro městskou část, se podílel na udržovacích pracích v domě, které byly finančně kompenzovány. Tak v létech 1998, 1999 a na podzim roku 2001 zajistil na svůj náklad čištění kanalizace a odstranění škody vzniklé vytopením bytu v důsledku ucpané kanalizace a dále zajistil opravu plynového kotle v létech 1999 a 2001; další závada (plíseň v bytě) nebyla odstraněna do současné doby. Podle žalovaného je nepravděpodobné, že by o existenci uvedených závad, byť ústně, nikoho neuvědomil, že by je odstraňoval na své náklady, a že by mezi účastníky neprobíhala jednání o finanční kompenzaci vynaložených nákladů. Soud se však spokojil s údaji žalobcova zástupce, že žalovaný se na žalobce nikdy neobrátil se sdělením (písemným) o závadách v bytě, popřípadě s výzvou k jejich odstranění. Podle názoru žalovaného z uvedeného vyplývá, že příčinou neplacení nájemného nebyla pouze jeho špatná finanční situace. Z obsahu dovolání vyplývá návrh, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání není přípustné. Žalovaný totiž podle jeho názoru v dovolání uplatňuje dovolací důvod mířící na zpochybnění zjištěného skutkového stavu věci a neuvádí, která z právních otázek, na jejichž řešení rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, by měla být zásadně právně významná. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

V následném podání žalovaný namítl, že v dovolání vylíčil chyby, kterých se podle jeho názoru dopustily soudy obou stupňů, a že je na dovolacím soudu, aby posoudil, zda je dovolání přípustné a důvodné. Má rovněž zato, že v posuzované věci mohl – vedle dalších zde zmíněných případů – dovolání podat také tehdy, je-li řízení postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) především shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř.).

Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř. Zbývá dodat, že vady podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají a lze je přezkoumat pouze v případě přípustného dovolání (§ 242 odst. 3 o.s.ř.).

Podle § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. není dovolání v dané věci přípustné proto, že napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně.

Podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přitom podle § 237 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). Jelikož ve smyslu § 242 odst. 3 o.s.ř. je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

V projednávané věci – jak je patrno z obsahu dovolání – je výtka nesprávného právního posouzení věci založena na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění. Žalobci tak lze dát za pravdu v tom, že ve skutečnosti dovolatel brojí proti skutkovým zjištěním, učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů svá skutková zjištění čerpaly. Dovolatel však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle § 237 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř. (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 o.s.ř.) – přípustné (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Jestliže tedy dovolatel ve skutečnosti zpochybňuje správnost (úplnost) skutkových zjištění soudu prvního stupně, z nichž vycházel i soud odvolací, a z okolností uváděných v dovolání dovozuje nesprávnost závěru o naplnění výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. d/ obč. zák., nemohou tyto námitky založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a proto je podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl (pro nepřípustnost).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalovaného, který zavinil, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 950,- Kč (§ 2 odst. 1, § 7 odst. 1 písm. d/ ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 12. března 2004

JUDr. Miroslav Ferák, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru