Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2419/2019Usnesení NS ze dne 27.08.2019

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2419.2019.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2419/2019-234

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2, proti povinné euroAWK s.r.o., se sídlem v Praze 4 - Chodově, Babákova 2390/2, IČO 24196819, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, vyklizením nemovitostí, o návrhu povinné na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 54 EXE 769/2017, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2019, č. j. 15 Co 104/2019-138, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 25. 3. 2019, č. j. 15 Co 104/2019-138, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 (soud prvního stupně) ze dne 18. 12. 2017, č. j. 54 EXE 769/2017-68, kterým zamítl návrh povinné na zastavení exekuce.

Dovolání povinné není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, neboť odvolací soud otázku materiální vykonatelnosti exekučního titulu (zejména vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byla exekuce nařízena) posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 20 Cdo 536/2017 (proti tomuto usnesení podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 1749/17), ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1236/97, uveřejněné pod číslem 16/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2511/2017, týkající se typově srovnatelné věci], a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Námitkami, jimiž zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek (tvrzením, že vyklizované pozemky neužívá), uplatnila dovolatelka jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nemůže založit ani právní otázka, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/2013).

Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 8. 2019

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru