Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2215/2013Usnesení NS ze dne 28.08.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.2215.2013.1
Dotčené předpisy

§ 43 odst. 2 o. s. ř.

§ 241a odst. 1 o. s. ř.

§ 241b odst. 3 o. s. ř.

§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2215/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně E. Š., bytem v M., K. J. E. 301/14, zastoupené Mgr. Markétou Zázvorkovou Malou, advokátkou se sídlem v Mostě, Jaroslava Průchy 1915/24, proti žalovanému Hornickému bytovému družstvu, se sídlem v Mostě, Jana Žižky 234/6, IČO 27318877, zastoupenému JUDr. Jiřím Fílou, advokátem se sídlem v Karlových Varech, U Imperiálu 1290/10, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 14 C 153/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. května 2012, č. j. 12 Co 207/2010-129, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.600,- Kč k rukám JUDr. Jiřího Fíly, advokáta se sídlem v Karlových Varech, U Imperiálu 1290/10, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 16. 5. 2012, č. j. 12 Co 207/2010-129, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 15. 10. 2009, č. j. 14 C 153/2008-80, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že výpověď z nájmu bytu č. 24 o velikosti 1 + 2 v 1. poschodí domu č. p. 301 v ulici K. J. E. v M. daná žalovaným žalobkyni, je neplatná; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, jenž jí byl doručen 8. 8. 2012, podala žalobkyně dne 15. 8. 2012 dovolání, ve kterém uvedla, že žádá „o prošetření rozsudku“, že žalovanému zaplatila „členský poplatek a majetkový podíl na koupi bytu“, členkou družstva se však nestala, peníze jí nebyly vráceny a „přesto obdržela výpověď z důvodu, že byt neužívá a pronajímá jej“, ačkoli „byt užívala a odhlášením plynu a elektřiny řešila své osobní a finanční problémy“.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31. 12. 2012 (dále jen „o.s.ř.“), neboť napadený rozsudek byl vydán v době do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle § 240 odst. 1 věta prvá o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní, chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o.s.ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení § 240 o.s.ř. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. § 241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení § 104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení § 241b odst. 1, § 209 a § 43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2683/2009).

V projednávané věci podala žalobkyně, nezastoupená advokátem, včas dne 15. 8. 2012 dovolání, které však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá. Protože dovolatelka v dovolání nevylíčila okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř., mohla dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Protože usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 2. 2013, č. j. 14 C 153/2008-172, které nabylo právní moci 16. 3. 2013, jí byla na její žádost zástupkyní ustanovena advokátka Mgr. Markéta Zázvorková Malá, běžela od tohoto data (16. 3. 2013) žalobkyni nová dvouměsíční dovolací lhůta (do 16. 5. 2013), ve které mohla vady dovolání odstranit. Jestliže doplnění dovolání podala žalobkyně prostřednictvím advokátky u soudu prvního stupně až 7. 6. 2013, stalo se tak po marném uplynutí dovolací lhůty. Na tom nic nemění skutečnost, že byla přípisem soudu prvního stupně z 23. 4. 2013, který jí byl doručen 9. 5. 2013, vyzvána, aby své stanovisko, popřípadě podání dovolání učinila ve lhůtě jednoho měsíce. Vzhledem k tomu, že marným uplynutím uvedené lhůty se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a brání tomu, aby dovolání mohlo být projednáno, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 241c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s ř. a zavázal žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalovanému vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím nově zvoleného advokáta. Při stanovení výše nákladů dovolacího řízení postupoval dovolací soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“ (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010).

Náhrada nákladů řízení sestává z odměny za dva úkony právní služby ve výši 3.000,- Kč stanovené podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a k) AT, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600,- Kč podle § 13 odst. 3 AT; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrady k nákladům řízení nepatří, neboť zástupce žalovaného v rozporu s ustanovením § 14a AT neprokázal, že by byl plátcem této daně. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 3.600,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 28. srpna 2013

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru