Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2122/2003Usnesení NS ze dne 23.06.2004

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.2122.2003.1
Dotčené předpisy

§ 240 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2122/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobce města J. n. Ú., zastoupeného advokátkou, proti žalované M. Š., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 6/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. prosince 2002, č.j. 10 Co 497/2002-114, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.025,- Kč k rukám advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Klatovech (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. 4. 2002, č.j. 9 C 6/2002-43, výrokem I. přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 2 o dvou pokojích, kuchyni a příslušenství, v přízemí domu čp. 266 v J. n. Ú. ze dne 14.1.2002, kterou dal žalobce žalované, ve výroku II. stanovil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, výrokem III. žalované uložil předmětný byt vyklidit a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů po zajištění náhradního ubytování, výrokem IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení a výrokem V. zastavil řízení o návrhu žalobce, jímž se domáhal vyklizení všech, jež bydlí se žalovanou.

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 9. 12. 2002, č.j. 10 Co 497/2002-114, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 21.2.2003 vyjádřila žalovaná nesouhlas s citovanými rozhodnutími soudů obou stupňů.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 22.5.2003, č.j. 9 C 2002-145, vyzval žalovanou aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení odstranila nedostatky uvedeného podání (které dle obsahu posuzoval jako dovolání proti výše citovanému rozsudku odvolacího soudu) tak, že doplní, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, z jakých důvodů je podává, které důkazy k prokázání důvodů dovolání navrhuje a čeho se domáhá, a aby k odstranění nedostatků dovolání a k zastupování v dovolacím řízení zmocnila advokáta nebo notáře. Poučil též žalovanou o následcích nesplnění výzvy.

Podáním ze dne 2.7.2003 sdělil advokát JUDr. F. S., že byl určen Českou advokátní komorou, aby poskytl právní službu žalované (což doložil opatřením České advokátní komory ze dne 6.5.2003, č.j. 04-2146/03) a požádal o prodloužení lhůty stanovené žalované do 15.8.2003.

Přípisem ze dne 7.7.2003 sdělil soud prvního stupně JUDr. S., že prodlužuje lhůtu k odstranění vad dovolání stanovenou usnesením ze dne 22.5.2003 do 15.8.2003.

Podáním ze dne 19.8.2003 (předaným soudu prvního stupně dne 20.8.2003) požádali žalovaná a JUDr. S. o prominutí zmeškání lhůty k doplnění dovolání a zároveň dovolání doplnili o požadované náležitosti.

Žalobce ve vyjádření navrhl, aby dovolání žalované bylo odmítnuto jako opožděné, popřípadě jako nepřípustné.

Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).

Napadený rozsudek odvolacího soudu byl žalované doručen 17. 1. 2003. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. by tak byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání 17. březen 2003 (středa). Nicméně, z písemného vyhotovení napadeného usnesení se podává, že odvolací soud účastníkům poskytl poučení, podle kterého „Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné.“ Toto poučení je nesprávné, neboť dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné, pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a účastníci o tom, jakož i o místě a lhůtě k podání dovolání měli být poučeni (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Konec prodloužené čtyřměsíční lhůty k podání dovolání (§ 240 odst. 3 věta druhá o.s.ř.) tak připadl na sobotu 17.5.2003 a ve smyslu § 57 odst. 2 věty druhé o.s.ř. tedy posledním dnem lhůty bylo pondělí 19.5.2003.

Dovolání sepsané žalovanou bylo podáno na poštu dne 19. 2. 2003 (srov. obálka na č.l. 143 spisu), tedy včas. Jelikož však žalovaná nebyla zastoupena advokátem (přičemž ze spisu nevyplývá, že by měla právnické vzdělání) a dovolání nemělo zákonem stanovené náležitosti (jmenovitě v něm nebyl uveden rozsah, v němž je rozhodnutí odvolacího soudu napadáno, ani čeho se dovolatelka domáhá – dovolací návrh), byla žalovaná správně vyzvána k odstranění vad dovolání ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení a tato lhůta byla prodloužena do 15. 8. 2003. Podání, jímž dovolatelka (společně s advokátem JUDr. S.) dovolání doplnila, sepsané dne 19. 8. 2003, bylo podáno u soudu prvního stupně osobně dne 20. 8. 2003, tedy po lhůtě. Prominutí zmeškání lhůty, o které žalovaná požádala, není podle § 240 odst. 2 věty prvé o.s.ř. možné. Pro úplnost lze dodat, že žalovaná výzvu soudu prvního stupně obsaženou v usnesení ze dne 22. 5. 2003 nesplnila, neboť nepředložila plnou moc dokládající zastoupení advokátem, který doplněk dovolání spolupodepsal. Určení advokáta opatřením České advokátní komory podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, samo o sobě zastoupení dovolatele v dovolacím řízení nedokládá; listinou způsobilou toto zastoupení osvědčit je i zde plná moc (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 83/2003).

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Žalovaná o ustanovení zástupce soudem ve lhůtě k podání dovolání běžící od doručení napadeného rozhodnutí nepožádala. Lhůta, v níž bylo možno doplnit dovolání, uplynula dne 15. 8. 2003. Doplněk dovolání obsahující chybějící náležitosti byl podán teprve dne 20. 8. 2003, tedy po lhůtě. Marným uplynutím lhůty k odstranění vad dovolání se původně odstranitelné vady stávají neodstranitelnými a dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění již nemůže přihlížet, tedy musel nezpůsobilé dovolání za přiměřeného použití § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítnout (§ 243c odst. 1 o.s.ř.). I kdyby nebylo dovolání odmítnuto pro nedostatek náležitostí, muselo by být dovolací řízení zastaveno pro chybějící podmínku zastoupení dovolatelky advokátem dle § 241 o.s.ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal žalovanou, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 950,- Kč (§ 2 odst. 1, § 7 písm. d/ ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 23. června 2004

JUDr. Miroslav Ferák, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru