Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2059/2017Usnesení NS ze dne 19.02.2018

HeslaVady podání
Dovolací důvody
Dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.2059.2017.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2059/2017-104

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně městské části Praha 5, se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 1381/4, zastoupené Mgr. Monikou Jiráskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá 727/39, proti žalované EkoMotol CZ s.r.o., se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Kroftova 329/1, IČO: 26483726, zastoupené JUDr. Mgr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, o vyklizení pozemků, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 474/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2016, č. j. 20 Co 19/2016-78, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám Mgr. Moniky Jiráskové, advokátky se sídlem v Praze 1, Dlouhá 727/39, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2016, č. j. 20 Co 19/2016-78 (k němuž se žalobkyně prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila), odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. XII zákona č. 296/2017 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 241b odst. 3 o. s. ř.), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilé důvody, jejichž prostřednictvím alespoň zčásti zpochybnila zjištěný skutkový stav a až za použití takto nastaveného skutkového stavu právní posouzení věci a dále uplatnila vady řízení (nenastolila totiž žádnou otázku výkladu procesního předpisu a takovou otázku nelze dovodit ani z obsahu dovolání). K takto uplatněným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (jakož i k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř.), však dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř.) nezakládají.

Nad rámec uvedeného dovolací soud přesto pokládá za potřebné dodat, že rozhodnutí odvolacího soudu je pochopitelné a srozumitelné a nelze ho považovat za nepřezkoumatelné, jak namítla dovolatelka. V dovolání mimo jiné rovněž poukázala na část odůvodnění napadeného rozsudku a odvolacímu soudu vytkla (s odkazem zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 20 Cdo 4526/2007), že „tímto odůvodněním a tedy i vymezením rozsahu vyklizení … zcela překročil rámec podané žaloby i prvostupňového řízení“. Takto formulovanou dovolací námitkou však ve skutečnosti (nepřípustně) brojila jen proti odůvodnění (důvodům) napadeného rozsudku (§ 236 odst. 2 o. s. ř.) a nikoli též proti jeho potvrzujícímu výroku. Ostatně v poměrech souzené věci je evidentní, že oba soudy rozhodovaly o stejném nároku, nijak nevybočily z rámce řízení vymezeného žalobou a nerozhodly (a to ani odvolací soud) o něčem jiném, než čeho se žalobkyně domáhala. Kromě toho však nelze ztratit ze zřetele, že použité dovolací námitky přinejmenším nepřímo vycházejí především z dovolatelčina tvrzení, že na vyklizovaných pozemcích nemá žádné (movité) věci, tj. z tvrzení, jež podle ničím nezpochybněného právního názoru odvolacího soudu (nepřípustně) uplatnila až v odvolacím řízení v rozporu se zásadou neúplné apelace vyjádřenou v ustanovení § 205a o. s. ř. a současně poté, co řízení bylo již koncentrováno podle § 118b odst. 1 o. s. ř. Zbývá dodat, že až v dovolání dovolatelka alespoň zčásti tvrdila okolnosti rozhodné pro závěr, že součástí pozemků se stala zemina (resp. inertní odpad), jíž na ně nechala navézt v průběhu trvání nájemního poměru; tím zároveň uplatnila tzv. skutkové novoty přesto, že v dovolacím řízení platí jejich zákaz (§ 241a odst. 6 o. s. ř.).

Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Dovolací soud nepřehlédl dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu „v celém rozsahu“, tj. jakoby i jeho nákladové výroky. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) – názor, že ve vztahu k těmto výrokům schází v dovolání vymezení dovolacího důvodu (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), jakož i vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), přičemž ani v této části nebylo o tyto náležitosti doplněno ve lhůtě podle § 241b odst. 3 o. s. ř. Podle názoru dovolacího soudu tak dovolání proti uvedeným výrokům ve skutečnosti nesměřuje, byť dovolatelka, avšak pouze formálně, naznačila, že dovolání i proti nim podává. Kromě toho nelze ani opomenout, že těmito výroky odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč, takže přípustnost dovolání proti nim nelze opřít o ustanovení § 237 o. s. ř., neboť to výslovně vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. 2. 2018

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru