Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 2052/2013Usnesení NS ze dne 16.10.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.2052.2013.1
Dotčené předpisy

§ 80 písm. c) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 2052/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) V. M., b) K. M., zastoupeným JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti žalované městské části Praha 13, se sídlem v Praze 5, Sluneční náměstí 13, zastoupené JUDr. Jaroslavem Zikou, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 43, o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 13/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2012, č. j. 22 Co 553/2011-68, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč k rukám JUDr. Jaroslava Ziky, advokáta se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 43, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobci napadli dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 16. 2. 2012, č. j. 22 Co 553/2011-68, kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 2. 6. 2011, č. j. 21 C 13/2011-31, ve znění usnesení ze dne 5. 10. 2011, č. j. 21 C 13/2011-44, jímž zamítl žalobu na určení neplatnosti nájemní smlouvy č. V-4/79/2004/674 ze dne 25. 2. 2004, kterou uzavřeli žalobci s žalovanou (dále též jen „Nájemní smlouva“), a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen „o. s. ř.”).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů není přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen).

Dovolatelé zpochybnili správnost závěru odvolacího soudu, že nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti Nájemní smlouvy. Tato otázka však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. Při jejím řešení se totiž odvolací soud neodchýlil od ustálené judikatury (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/1999, uveřejněný pod č. 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 539/2003, usnesení téhož soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 430/2011). Nemají-li dovolatelé naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy, nemohl se soud zabývat (ne)platností nájemní smlouvy věcně.

Přípustnost dovolání tedy nelze z pohledu uplatněných dovolacích námitek dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšné žalobce k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím jejího zástupce z řad advokátů. Výši nákladů dovolacího řízení stanovil dovolací soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“ (srovnej nález Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010).

Zástupce žalované učinil v dovolacím řízení jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání - § 11 odst. 1 písm. k) AT, náleží mu tak náklady ve výši celkem 3.388,- Kč, sestávající z odměny podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) AT ve výši 2.500,- Kč, z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 3 AT), a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 588,- Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. října 2013

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru