Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1898/2020Usnesení NS ze dne 07.07.2020

HeslaPodmínky řízení
Zastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1898.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1898/2020-109

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce B. V., bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 22.000.000,- Kč, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení z 11. září 2015, z 8. července 2017 a z 18. října 2017, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 92/2015, o dovolání žalobce proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. března 2019, č. j. 31 C 92/2015-81, a Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2019, č. j. 58 Co 178/2019-88, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. května 2019, č. j. 58 Co 178/2019-88, potvrdil usnesení ze dne 20. března 2019, č. j. 31 C 92/2015-81, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) odmítl návrhy podané ve dnech 11. září 2015, 8. července 2017 a 18. října 2017 doplněné v podání ze dne 27. září 2018 a rozhodl o nákladech řízení účastníků; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti citovaným usnesením soudů obou stupňů podal žalobce (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o.s.ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.

Podle § 241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být dovolání také sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat.

Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

V projednávané věci podal dovolatel (nezastoupen advokátem) včasné dovolání proti citovaným usnesením. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. K jeho odvolání pak odvolací soud usnesením ze dne 28. ledna 2020, č. j. 58 Co 25/2020-106, potvrdil usnesení ze dne 3. prosince 2019, č. j. 31 C 92/2015-99, jímž soud prvního stupně těmto jeho žádostem nevyhověl. Následně byl spis předložen dovolacímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání.

Ačkoliv soud prvního stupně dovolatele opětovně nevyzval k odstranění nedostatku povinného advokátního zastoupení v dovolacím řízení, neučinil tak ani dovolací soud, neboť dovolatel si této podmínky, včetně následků pro případ jejího nesplnění (zastavení řízení), musí být vědom; předně o ní byl poučen již dříve v řízení v této věci (viz č. l. 29, 33 a 65 spisu), ale také v jiných řízeních, jak je dovolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a o důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (srov. např. usnesení Ústavního soudu z 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 /a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu/, či usnesení Nejvyššího soudu z 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze 4. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, a z 25. října 2018, sp. zn. 27 Cdo 1226/2018).

Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 241 odst. 4 o.s.ř. nebyla dovolatelem ve dvouměsíční lhůtě podle § 241b odst. 3 o.s.ř. splněna. Nejvyšší soud – předseda senátu (§ 243f odst. 2 o.s.ř.) – proto řízení o dovolání pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 241b odst. 2 a 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. ledna 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. srpna 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, či z 9. června 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020).

Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 7. 2020

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru