Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1727/2020Usnesení NS ze dne 03.09.2020

HeslaRozsudek pro uznání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1727.2020.1
Dotčené předpisy

§ 114b o. s. ř.

§ 153a odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1727/2020-86

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně JAPE, s.r.o., se sídlem v Praze 9, Vaňkova 347/22, IČO 64580032, zastoupené JUDr. Danem Holubkovem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá třída 705/16, proti žalované Accosofo, s.r.o., se sídlem v Praze 4, Jaurisova 515/4, IČO 06197949, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Kopeckým, advokátem se sídlem v Kolíně, Plynárenská 671/10, o vyklizení, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 9 C 53/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2020, č. j. 24 Co 233/2019-54, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč, k rukám JUDr. Dana Holubkova, advokáta se sídlem v Praze 1, Dlouhá třída 705/16, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Mladé Boleslavi (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 10. 2019, č. j. 9 C 53/2019-16, rozhodl o povinnosti žalované vyklidit prostory ve II. nadzemním podlaží a ve III. nadzemním podlaží domu Táborská 32/ č. p. 375 v Mladé Boleslavi III a dále část schodiště tohoto domu, přístupnou z I. nadzemního podlaží tohoto domu dveřmi, které jsou umístěny na mezipodlažní podestě mezi I. nadzemním podlažím a II. nadzemním podlažím tohoto domu, a toto vše vyklizené odevzdat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a o její povinnosti zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 356 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.). Rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) poté, co žalovaná nereagovala na usnesení tohoto soudu ze dne 13. 8. 2019, č. j. 9 C 53/2019-11, obsahující kvalifikovanou výzvu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. k vyjádření ve věci, které jí bylo doručeno dne 26. 8. 2019.

K odvolání žalované Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 1. 2020, č. j. 24 Co 233/2019-54, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků v odvolacím řízení.

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uvedl, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalobní nárok vycházel ze skutkového vylíčení žaloby, jež měla všechny zákonné náležitosti, okolnosti případu i povaha věci vyžadovaly, aby měl soud k dispozici kvalifikované vyjádření žalované, výzva ve smyslu § 114b o. s. ř. byla řádná a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom bránil. Žalované byla kvalifikovaná výzva doručena dne 26. 8. 2019, když se osoba pověřená žalovanou (právnickou osobou) přihlásila do datové schránky. Dovodil (s odkazem na Stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen R 1/2017, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 23 Cdo 641/2019, a ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 21 Cdo 93/2012), že kvalifikovaná výzva byla doručena řádně, jestliže žalovaná umožnila, aby se do její datové schránky přihlásila prostřednictvím systémového certifikátu v rozhodné době osoba, která od ní získala přihlašovací údaje a stala se tak osobou oprávněnou.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné, neboť odvolací soud posoudil všechny rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

K otázce, kdy povaha věci odůvodňuje vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř., se Nejvyšší soud obecně vyjádřil v usnesení ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1109/2004, uveřejněném pod č. 173/2004 v časopise Soudní judikatura. V usnesení z 16. 3. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2054/2008, pak Nejvyšší soud dovodil, že žalobu na vyklizení, podanou s tvrzením, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, které žalovaní užívají bez právního důvodu, nelze bez dalšího považovat za bezdůvodné uplatňování práva, ani za zcela jednoduchou věc, jejíž povaha by nevyžadovala přípravu jednání s využitím postupu podle § 114b odst. 1 o. s. ř., přičemž tyto závěry odpovídají i poměrům v projednávané věci.

K námitce dovolatelky, že se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury při posouzení otázky řádného doručení do její datové schránky za situace, kdy se do datové schránky přihlásila osoba, která není zaměstnancem, ani formálně nebyla osobou oprávněnou podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „z. č. 300/2008 Sb.“), dovolací soud (shodně s názorem odvolacího soudu) uvádí, že k přístupu do datové schránky je oprávněna pověřená fyzická osoba [§ 8 odst. 6 písm. b) zákona č. 300/2008] a je pouze na držiteli datové schránky, komu pověření udělí, přičemž musí vzít v úvahu důsledky, které jsou s tím spojené, a to vzhledem k „fikci podpisu“ (srov. R 1/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 23 Cdo 641/2019). Podle výše uvedené judikatury dále platí, že pokud se do datové schránky přihlásila prostřednictvím systémového certifikátu osoba, jíž žalovaná umožnila se do datové schránky přihlásit, byla jí písemnost (kvalifikovaná výzva) řádně doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásila osoba, která měla s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

Vážný důvod ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. představuje jednak překážka (událost), která žalovanému objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabránila písemně se vyjádřit ve věci ve stanovené lhůtě, popřípadě která mu zabránila, aby soudu byť jen sdělil, že u něj takový vážný důvod nastal, jednak okolnost žalovaným případně způsobenou nebo jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům žalovaného - za ospravedlňující jeho nečinnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2013, sp. zn. 21 Cdo 628/2013, uveřejněný pod č. 51/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Pochybení žalované, způsobené její nezodpovědností při zajištění přístupu do její datové schránky, v důsledku níž se ve lhůtě stanovené soudem k věci nevyjádřila, nelze považovat za vážný důvod, který jí v tom zabránil.

Důvodná není ani námitka, že vydáním rozsudku pro uznání došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Pokud se soudy důsledně pohybovaly v zákonném rámci a respektovaly zákonem stanovené podmínky výzvy podle § 114b o. s. ř., nelze mít vydání rozsudku pro uznání (ve smyslu § 114b odst. 5, § 153a odst. 3 o. s. ř.) za rozporné s pravidly spravedlivého procesu. Rychlý postup soudu (při respektování procesních pravidel) nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces a zásadou rovnosti stran, naopak je v souladu s ústavním právem všech účastníků řízení na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2006 sp. zn. III. ÚS 91/06, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010 sp. zn. 25 Cdo 3396/2008).

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že rozsudek odvolacího soudu napadá „v celém jeho rozsahu“. Napadá-li dovolatelka tedy rovněž i výroky o nákladech řízení, činí tak zřejmě jen formálně, neboť ve vztahu k těmto výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění a nebylo by ani přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].

Ze shora uvedených důvodů bylo proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto

Bylo-li dovolací řízení zastaveno nebo bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 3. 9. 2020

JUDr. Jitka Dýšková

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru