Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1695/2012Usnesení NS ze dne 15.08.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.1695.2012.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1695/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Družstva Hurbanova 4, se sídlem Praha 4, Hurbanova 1280/4, zastoupeného JUDr. Vlastou Vighovou, advokátkou se sídlem Praha, Jugoslávská 481/12, proti žalovaným 1) R. H., bytem P. 4, H. 1280/4, a 2) I. H., bytem tamtéž, zastoupeným JUDr. Josefem Douchou, advokátem se sídlem Vestec, Rovná 280, o zaplacení částky 164.482,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 21 C 18/2008, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2011, č.j. 22 Co 336/2011-154, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal zaplacení částky 164.482,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaní jako členové družstva a nájemci „bytu č. 032“ od června 2004 do května 2007 řádně nehradili zálohy na služby spojené s užíváním bytu a další platby v předepsané výši.

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. 12. 2010, č.j. 21 C 18/2008-121, zastavil řízení ohledně částky 23.334,- Kč (výrok I.), uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku poplatek z prodlení z částek tam specifikovaných (výrok II.), částku 13.791,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení (výrok III.), částku 23.153,- Kč spolu s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok IV.), a úrok z prodlení v tam uvedené výši (výrok V.), dále zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 104.204,- Kč (výrok VI.), ohledně poplatku z prodlení z tam uvedených částek (výroky VII., IX., a X.), a ohledně rozdílu mezi poplatkem z prodlení a zákonným ročním úrokem z prodlení z tam citovaných částek (výrok VIII.); současně rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci (výrok XI.), o nákladech řízení státu (výroky XII. a XIII.) a o nákladech řízení mezi účastníky (výrok XIV.)

K odvolání všech účastníků řízení Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 27. 10. 2011, č.j. 22 Co 366/2011-154, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku III. „ohledně jistiny ve výši 10.343,- Kč co do částky 728,- Kč“ změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl, co do částky 9.615,- Kč jej potvrdil (výrok I.), ve vyhovujícím výroku IV. jej ohledně jistiny v částce 23.153,- Kč taktéž potvrdil (výrok II.), v zamítavém výroku VI. jej změnil tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 42.750,- Kč, co do částky 38.579,- Kč jej potvrdil a ohledně jistiny ve výši 22.875,- Kč jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok III.), zrušil jej i v částech vyhovujících výroků III., IV. a V., pokud jimi bylo rozhodnuto o úrocích z prodlení, a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok IV.), v zamítavém výroku „ohledně příslušenství z celkové částky 12.986,- Kč pod bodem VII. z částek a za období po sobě jdoucích tam uvedených“ jej potvrdil (výrok V.), zrušil jej ve výrocích II., VII., VIII., IX. a X., pokud se týkaly příslušenství pohledávky v celkové výši 164.482,- Kč za období od 1. 7. 2004 do zaplacení „ohledně příslušenství pohledávky ve výši 22.875,- Kč (dlužné zálohy za měsíce leden až květen 2007) z jednotlivých záloh po sobě jdoucích za období od 1. 2. 2007 do zaplacení“ a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, změnil jej v části týkající se příslušenství pohledávky ve výši 141.607,- Kč tak, že žalovaní jsou povinni do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit společně a nerozdílně žalobci poplatek z prodlení v tam uvedené výši a změnil jej rovněž „co do příslušenství z částek vyšších a nad rámec přisouzeného“ tak, že žalobu zamítl (výrok VI.); v nákladových výrocích XII., XIII. a XIV. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (výrok VII.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.

Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 27. října 2011, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací v souladu s čl. II bodem 7. zákona č. 404/2012 Sb., dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen „o.s.ř.”).

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ve smyslu § 241 odst. 1 a 4 o.s.ř., se zabýval jeho přípustností.

Pokud dovolání – s přihlédnutím k jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) – směřovalo proti části výroku III. napadeného rozsudku, jímž byl změněn zamítavý výrok VI. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 42.750,- Kč, není v této části přípustné podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto v neobchodní věci o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Se zřetelem k tomu nelze přihlížet k dovolacím námitkám vytýkajícím odvolacímu soudu nesrozumitelnost tohoto výroku jeho rozhodnutí.

Při řešení otázky přípustnosti dovolání dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatelů (kteří výslovně neoznačili další napadené výroky rozsudku odvolacího soudu, proti nimž dovolání směřuje), že dovoláním napadají (celý) rozsudek odvolacího soudu.

Dovolací soud – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání – zastává názor, že z textu dovolání se nepodává, proti kterým dalším konkrétním výrokům (případně jejich částem) napadeného rozhodnutí dovolatelé brojí. Přitom dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které – jak vyplývá z § 241b odst. 3 o.s.ř. a § 241a odst. 1 o.s.ř. – může dovolatel doplnit jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání, resp. podle dalších pravidel stanovených § 241b odst. 3 o.s.ř. Lhůta určená tímto ustanovením je lhůtou propadnou, jejímž marným uplynutím se (původně odstranitelné) vady řízení stávají neodstranitelnými a dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., musí být za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první o.s.ř. odmítnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp.zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Současně nelze přehlédnout, že námitky dovolatelů jsou převážně formulovány natolik obecně, že není možné považovat je za řádné uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp.zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné pod č. 31 v časopise Soudní judikatura 3/2005); dovolatelé navíc ani nijak obsahově nekonkretizovali formálně uplatněný dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.

Pokud dovolatelé v závěru svého dovolání „v podrobnostech“ odkazovali na „své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, na předchozí listinné důkazy a podání“, zbývá dodat, že podání předcházející vydání (vyhlášení) napadeného rozhodnutí z povahy věci nemohou reagovat na závěry, na nichž následně odvolací soud založil své rozhodnutí, nehledě na to, že akceptace názoru, podle něhož by bylo možno z hlediska odůvodnění dovolání (jen) odkázat na dřívější podání by nejen odporovala ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř., ale i znemožňovala soudu dostát požadavku vyplývajícímu z ustanovení § 210 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 241b odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4405/2008).

S ohledem na výše uvedené proto dovolací soud dovolání žalovaných podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) a dále podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelům právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2013

Doc.JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru