Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1612/2020Usnesení NS ze dne 25.08.2020

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1612.2020.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009

§ 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009

§ 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1612/2020-398

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně Walter a. s., se sídlem v Praze 5, Smíchově, Radlická 180/50, IČO 00010561, zastoupené Mgr. Janem Hrazdírou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, proti žalovanému Přemyslu CHMELAŘOVI - TEMPLUM, se sídlem v Praze 5, Smíchov, Radlická 1359/49, IČO 12496391, o zaplacení 51.889,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 24 C 222/99, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2005, č. j. 53 Co 267/2005-274, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalovaný (nezastoupen advokátem) napadl dovoláním usnesení Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 30. 9. 2005, č. j. 53 Co 267/2005-274, jímž potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 7. 7. 2004, č. j. 24 C 222/99-255, kterým pro nezaplacení soudního poplatku zastavil odvolací řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 4. 12. 2001, č. j. 24 C 222/99-110, ve znění usnesení ze dne 17. 10. 2003, č. j. 24 C 222/99-165, ze dne 30. 1. 2004, č. j. 24 C 222/99-202, a ze dne 19. 6. 2019, č. j. 24 C 222/99-375 (a to proti výroku I. o věci samé, výroku II. o částečném zastavení řízení a výroku o náhradě nákladů řízení).

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2007, č. j. 99 K 20/2000-768, byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs (řízení v této věci bylo přerušeno); usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, č. j. 99 K 20/2000-1818, které nabylo právní moci dne 5. 12. 2018, byl konkurs zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 30. 6. 2009 (viz čl. II. bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2191/2012, ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 1997, pod č. 88). Přípustnost dovolání nezakládá ani § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno. Podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. je sice dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř., o takové usnesení se však v projednávané věci nejedná, neboť šlo o zastavení odvolacího řízení, navíc pro nezaplacení soudního poplatku, nikoliv pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první ve spojení s § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné, aniž se zabýval nedostatkem podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b, § 146 odst. 2 věta první a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že jeho dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 8. 2020

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru