Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1509/2003Usnesení NS ze dne 24.02.2004

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.1509.2003.1
Dotčené předpisy

§ 237 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1509/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně J. Š., proti žalovanému K. Š., zastoupenému advokátem, o zaplacení 27.274,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp.zn. 3 C 614/2002, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. května 2003, č.j. 6 Co 1030/2003-48, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) usnesením ze dne 27. 2. 2003, č.j. 3 C 614/2002-42, zastavil řízení (v důsledku zpětvzetí žaloby) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalovaného směřujícímu proti výroku o nákladech řízení Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) usnesením ze dne 13. 5. 2003, č.j. 6 Co 1030/2003-48, změnil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku tak, že žalobkyni uložil nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 8.810,-Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (nezastoupená advokátem) včasné dovolání, jímž se domáhala zrušení „rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení v plném rozsahu“.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V dané věci byl dovoláním napaden výrok usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/2002, pod pořadovým číslem 88).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř.; přitom vzhledem k ustanovení § 241b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. bylo nerozhodné, že v daném případě nebyla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatelky ve smyslu § 241 odst. 1 a 2 o.s.ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2004

Doc.JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru