Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1241/2019Usnesení NS ze dne 10.09.2019

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1241.2019.1
Dotčené předpisy

§ 1209 odst. 1 o. z.

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1241/2019-208

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci navrhovatelky Z. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Radkem Rozmánkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Švédská 412/6, za účasti Společenství vlastníků domu XY, se sídlem XY, IČO XY, o určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 23 Cm 116/2018, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. září 2018, č. j. 8 Cmo 119/2018-161, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 12. 9. 2018, č. j. 8 Cmo 119/2018-161, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (soud prvního stupně) ze dne 18. 4. 2018, č. j. 23 Cm 116/2018-121, jímž zamítl návrh navrhovatelky na určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek Společenství vlastníků domu XY, se sídlem XY, IČO XY (dále též jen „Společenství“) ze dne 30. 11. 2017, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání navrhovatelky proti usnesení odvolacího soudu není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné. Otázku, zda byl dán ve smyslu § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o jednorázové platbě do fondu oprav, posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Předně je třeba uvést, že zpochybňuje-li dovolatelka právní posouzení učiněné odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek, a nesouhlasí-li s hodnocením provedeného dokazování, uplatnila dovolací důvod, který nemá k dispozici (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. nelze dovoláním úspěšně napadnout (viz např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry pečlivě odůvodnily.

Rovněž námitkami, jimiž odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými v řízení a že své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil, uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§ 237-238a o. s. ř.).

Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. upravuje podmínky, za nichž může být usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků přezkoumáno soudem. Soud se může zabývat (ne)platností usnesení shromáždění jen v případě, že jde o přehlasovaného vlastníka (hledisko osobní), je-li pro to důležitý důvod (hledisko věcné) a je-li návrh podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (hledisko časové).

Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav (příspěvků na správu domu a pozemku), nejde-li o zvýšení extrémní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). O takovou situaci však v projednávané věci nejde. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto toliko o jednorázovém příspěvku do fondu oprav ve výši 7.379 Kč (jež mělo zaplatit pět vlastníků jednotek včetně navrhovatelky, kteří uhradili část nákladů na rekonstrukci domu předem a nepodíleli se na splácení úvěru, jehož prostřednictvím Společenství financovalo opravu domu) a nelze – z pohledu současné socioekonomické situace – považovat takové navýšení (dříve provedených plateb) za natolik intenzivní, že by vyžadovalo zásah veřejné moci. Není-li výše příspěvku, o němž bylo napadeným usnesením rozhodnuto, extrémní, nemůže důležitý důvod pro přezkum (ne)platnosti tohoto usnesení založit jen tvrzení navrhovatelky, že jím byla vytvořena neodůvodněná disproporce mezi vlastníky, jež uhradili část nákladů na rekonstrukci domu předem (a kterým bylo uloženo zaplatit doplatek ve výši 7.379 Kč) a ostatními členy Společenství, kteří se podíleli na splácení úvěru Společenství; ostatně odvolací soud po zhodnocení konkrétních okolností dané věci správně uzavřel, že jím naopak neopodstatněná nerovnost mezi jednotlivými vlastníky byla odstraněna tak, aby všichni participovali na nákladech spojených s opravami domu v rozsahu odpovídajícím velikosti jejich podílu na společných částech. Nebyl-li důležitý důvod pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení, bylo nadbytečné zabývat se dalšími námitkami navrhovatelky zpochybňujícími jeho věcnou správnost.

Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatelky podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 10. 9. 2019

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru