Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1115/2013Usnesení NS ze dne 16.05.2013

HeslaVady podání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.1115.2013.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1115/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobce statutárního města Zlín, se sídlem ve Zlíně, náměstí Míru 12, zastoupeného JUDr. Pavlem Fišerem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Benešovo nábřeží 3954, proti žalovaným 1. M. K., 2. M. K., oběma bytem ve Z., o zaplacení částky 102.085,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 10 C 269/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 3. ledna 2013, č. j. 60 Co 387/2012-93, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým změnil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 11. 2011, č. j. 10 C 269/2010-42, tak, že zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 51.042,50 Kč s úroky z prodlení, odmítl odvolání žalobce proti výrokům, kterými byla zamítnuta žaloba co do zaplacení částky 51.042,50 Kč s úroky z prodlení, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno po nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tj. po 1. 1. 2013, projednal Nejvyšší soud podle čl. II bodu 1, 7 tohoto zákona dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. (dále též jen „o. s. ř.”).

Podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 2, 3) o. s. ř. dovolací soud dovolání odmítl, neboť má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž se odvolací řízení končí, upravuje § 237 a § 238 o. s. ř., náležitosti dovolání pak § 241a o. s. ř.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci. K náležitostem dovolání patří mj. i vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3), tj. z dovolání musí vyplývat, které otázky hmotného či procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, vyřešil odvolací soud chybně, a proč tyto závěry považuje dovolatel za nesprávné. Dovolatel musí (§ 241a odst. 2) rovněž uvést v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v § 237 považuje za splněné.

Nic z toho však dovolatel v dovolání neuvedl. V úvodu svého dovolání jen uvedl, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by měla být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak“ a že „spočívá na nesprávném právním posouzení věci a odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

K projednání dovolání však nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř., aniž by bylo z dovolání zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud.

Dovolatel zřejmě přehlédl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno až po účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., a je proto třeba postupovat podle občanského soudního řádu ve znění od 1. 1. 2013. V dovolání totiž zjevně odkazuje na občanský soudní řád ve znění do 31. 12. 2012 (např. uplatňuje dovolací podle § 241a odst. 2 písm. a/, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ačkoli § 241a odst. 2 o. s. ř., ve znění od 1. 1. 2013, již na písmena členěn není a § 241a upravuje jen jeden dovolací důvod – nesprávné právní posouzení).

Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), ani vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty (§ 241b odst. 3 věta první, § 243b o. s. ř.). Protože tak dovolatel neučinil a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, § 243f odst. 2 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. května 2013

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru