Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1074/2002Usnesení NS ze dne 24.07.2002

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.1074.2002.1
Dotčené předpisy

§ 237 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 238 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 238a předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 239 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1074/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Hany Müllerové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně D. s. P., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) P. K. a 2) E. K., o zaplacení částky 14.305,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 8 C 46/99, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. prosince 2001, č. j. 19 Co 405/2001-78, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 12. 2001, č. j. 19 Co 405/2001-78, potvrdil usnesení ze dne 24. 9. 2001, č. j. 8 C 46/99-70, jímž Okresní soud v Prostějově nepřiznal žalovaným osvobození od soudního poplatku. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že pro tento postup nejsou dány důvody stanovené v § 138 odst. 1 o. s. ř.; přihlédl přitom k majetkovým poměrům žalovaných a k výši soudního poplatku, který měli zaplatit z odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 8. 11. 2000, č. j. 8 C 46/99-55.

V podání označeném jako „Dovolání proti Usnesení Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu č. j. 19 Co 405/2001 ze dne 7. 12. 2001“, žalovaní (nezastoupeni advokátem) poukazují na svoje majetkové poměry a žádají o „zproštění placení soudního poplatku“. Z obsahu tohoto podání se podává, že nesouhlasí s označeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně.

Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno 7. 12. 2001 (přičemž rozhodnutí soudu první stupně bylo vydáno 24. 9. 2001), postupoval Nejvyšší soud v dovolacím řízení podle občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2001, tj. ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (dále též jen „o.s. ř.“).

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle § 240 odst. 3 věty druhé o. s. ř. neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.

Jak vyplývá z obsahu spisu (srov. doručenky na č. l. 78 verte) rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci bylo doručeno žalovaným dne 30. 1. 2002. Dovolání žalovaných bylo doručeno soudu prvního stupně osobně dne 24. 4. 2002 (viz otisk podacího razítka na č. l. 85). Jak je patrno z obsahu rozhodnutí odvolacího soudu, toto obsahuje toliko poučení o odvolání, nikoliv též poučení o dovolání. Za tohoto stavu lze tedy shledat dovolání žalovaných ve smyslu ustanovení § 240 odst. 3 věty druhé o. s. ř. včasným.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem, nemá-li sám právnické vzdělání. Toto ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení; není-li tato podmínka splněna, soud prvního stupně postupuje obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř. , tj. činí kroky k odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení (§ 241b odst. 1, odst. 2 věta před středníkem, § 210 odst. 2 o. s. ř.); to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné (§ 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.).

V dané věci dovolatelé napadají usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237 až § 239 o. s. ř.

Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není v dané věci dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé (usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků není usnesením ve věci samé). Nelze je podřadit ustanovením § 238, § 238a ani § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř., a v úvahu nepřichází ani aplikace ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř.

Za této procesní situace nebyl důvod vyvozovat z nedostatku advokátního zastoupení dovolatelů procesní důsledky podle § 104 odst. 2 a § 243c o. s. ř. (srov. § 242 odst. 2 větu za středníkem o.s. ř.) a dovolací soud proto nepřípustné dovolání žalovaných podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. července 2002

Doc.JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru