Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1051/2013Usnesení NS ze dne 16.10.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.1051.2013.1
Dotčené předpisy

§ 236 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 3874/13 ze dne 11.03.2014 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Radovan Suchánek


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1051/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně PaeDr. M. K., zastoupené Mgr. Janou Macháčkovou, advokátkou se sídlem v Táboře, 9. května 571, proti žalovanému Mgr. Ing. P. Š., o vyklizení části nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 9 C 147/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 2. března 2012, č. j. 15 Co 826/2011-136, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalovaný napadl dovoláním usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 3. 2012, č. j. 15 Co 826/2011-136, kterým změnil výrok rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 1. 7. 2011, č. j. 9 C 147/2010-109 (jímž uložil žalovanému vyklidit část tam specifikované nemovitosti do 30. 4. 2017), o lhůtě k plnění, tak, že žalovanému uložil vyklidit specifikovanou část nemovitosti a vyklizenou předat žalobkyni do 6 měsíců od právní moci usnesení, dále změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. 12. 2012 (srovnej čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2012 přípustné dovolání proti nákladovým výrokům, byť jsou součástí rozsudku odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti výroku, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně o době vyklizení (dovolatel se domáhá stanovení lhůty delší), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (rozhodnutí se týká jen doby, v níž má být část nemovitosti vyklizena, nikoliv bytové náhrady). Přípustnost dovolání nezakládá ani § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože rozhodnutí o lhůtě k plnění v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno.

Dovolací soud proto bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. října 2013

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru