Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 1036/2017Usnesení NS ze dne 17.07.2017

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.1036.2017.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 1036/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce R. S., zastoupeného Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem se sídlem v Praze 1, Navrátilova 664/10, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek domu č. p. 2281, 2282 a 2283 - ul. Podvinný Mlýn, Praha 9, se sídlem v Praze 9, Podvinný Mlýn 2283/18, IČO 27233588, zastoupenému JUDr. Vladimírem Jaškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 67/11, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 1/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. srpna 2016, č. j. 14 Cmo 500/2015-55, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 16. 8. 2016, č. j. 14 Cmo 500/2015-55, zrušil usnesení Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 17. 4. 2015, č. j. 80 Cm 1/2015-18 (jímž soud prvního stupně změnil usnesení tamního soudu ze dne 9. 1. 2015, č. j. 80 Cm 1/2015-11 tak, že se žalovanému zakazuje jednat podle rozhodnutí shromáždění žalovaného ze dne 26. 11. 2014 o schválení hospodaření společenství do pravomocného rozhodnutí o neplatnosti rozhodnutí shromáždění), a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které však není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).

Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném. Přitom rozhodnutím o předběžném opatření je i rozhodnutí o návrhu podle § 1209 odst. 1 věty za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kterým se přehlasovaný vlastník jednotky domáhá zákazu jednat podle rozhodnutí, které zároveň napadá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3645/2016 – ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 699/17, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5531/2016).

Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. července 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru