Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Nd 36/2006Usnesení NS ze dne 11.04.2006

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2006:25.ND.36.2006.1
Dotčené předpisy

§ 14 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

25 Nd 36/2006

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobců 1/ R. d. G. a 2/ M. B., oba zastoupeni advokátem, proti žalované L. M., s.r.o., zastoupena advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 311/2005, o námitce podjatosti, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 311/2005.

Odůvodnění:

V řízení o ochranu osobnosti vznesl žalovaný v rámci odvolacího řízení námitku podjatosti soudkyň senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř. Uvedl, že tento senát opakovaně v této věci rozhodoval v neprospěch žalovaného, když rozsudkem ze dne 17. 6. 2003, č.j. 1 Co 109/2003-99 rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil a částečně potvrdil, přičemž porušil při svém rozhodnutí zásadu dvojinstančnosti a řízení tak bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dle názoru žalovaného bylo toto rozhodnutí odvolacího soudu správně zrušeno rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 6. 2004, č.j. 30 Cdo 2089/2003-119, avšak v rámci opětovného projednání věci tentýž senát Vrchního soudu v Praze opět svým rozhodnutím vyšel vstříc žalobcům a porušil zásadu rovnosti účastníků. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud ČR rozhodl ve smyslu § 16 o. s. ř. o vyloučení uvedených soudců a věc dle § 16a o. s. ř. přikázal jinému senátu Vrchního soudu v Praze, popř. věc předložil k rozhodnutí podle § 12 odst. 1 o. s. ř.

Soudkyně JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř., které podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze mají projednat a rozhodnout v této věci, se k námitce podjatosti vyjádřily tak, že účastníky ani jejich zástupce neznají, nemají k nim ani k věci žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by mohly být důvodem pro jejich vyloučení.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustanovení § 15a odst. 1 věty první o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Z vyjádření soudců, kteří podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze mají rozhodnout o věci samé, nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Jak vyplývá z návrhu žalovaného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejich postupu v řízení. Nesouhlas účastníka řízení s rozhodováním soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, není okolností, která by zakládala důvod k jeho vyloučení, jak ostatně zákon výslovně stanoví (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Ve vztahu k jmenovaným soudkyním Vrchního soudu v Praze nebyly uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, které by zakládaly zákonný důvod k jejich vyloučení z rozhodování, a žádné takové okolnosti se nepodávají ani z obsahu spisu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zde nejsou zákonné důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 o. s. ř., bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. dubna 2006

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru