Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Nd 274/2013Usnesení NS ze dne 30.10.2013

HeslaPodjatost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:25.ND.274.2013.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.

§ 16 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

25 Nd 274/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka, v právní věci žalobců a) JUDr. K. Č., zastoupeného JUDr. Josefem Lžičařem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 24, b) JUDr. P. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem se sídlem v Hořovicích, Husovo nám. 65/2, c) JUDr. P. N., a d) JUDr. R. V., Ph.D., zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti žalované Mgr. M. B., zastoupené Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 73, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 8/2008, o námitce podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Romana Vostrejšová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Co 180/2010.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 10. 1. 2013, č.j. 30 Cdo 2591/2011-823, zrušil na základě dovolání žalované rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2011, č.j. 3 Co 180/2010-744, a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.

Jelikož dovoláním žalované byla mimo jiné zpochybněna nepodjatost předsedkyně senátu 3 Co JUDr. Romany Vostrejšové, vyzvala (po vrácení spisu k dalšímu odvolacímu řízení) JUDr. Vostrejšová přípisem ze dne 3. 6. 2013 zástupce žalované, aby upřesnil, zda vznáší námitku podjatosti a doplnil její náležitosti.

Podáním ze dne 28. 8. 2013 potvrdila žalovaná, že vznáší námitku podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Vostrejšové a odkázala na tvrzení a skutečnosti, které uvedla ve svém dovolání. Podjatost JUDr. Vostrejšové dovozuje z jejího poměru k účastníkům a jejich zástupcům. Domnívá se, že uvedená soudkyně může mít negativní vztah k žalované plynoucí ze skutečnosti, že v roce 2005 probíhalo trestní stíhání manžela JUDr. Vostrejšové za dohledu Nejvyššího státního zastupitelství, v jehož čele tehdy žalovaná stála; odkazuje na článek týkající se zmíněné trestní věci uveřejněný na internetových stránkách České advokátní komory, v němž se uvádí, že po zrušení obvinění ze strany Nejvyššího státního zastupitelství „byl paragraf zpřísněn a přibylo obvinění z dalších dvou trestných činů“. V souvislosti s tímto trestním stíháním naopak dovozuje pozitivní vztah („zavázanost“) JUDr. Vostrejšové k žalobkyni d), neboť v roce 2007, v době, kdy funkci nejvyšší státní zástupkyně vykonávala žalobkyně d), bylo trestní stíhání JUDr. V. usnesením státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze zastaveno a následující přezkumné řízení u Nejvyššího státního zastupitelství nevedlo k jeho zrušení. Dále upozorňuje na skutečnost, že dcera JUDr. Vostrejšové byla v „inkriminované době“ zaměstnána jako advokátní koncipientka JUDr. Josefa Lžičaře (ze seznamu advokátních koncipientů byla vyškrtnuta k 30. 9. 2006), což dle žalované vede k závěru o „určitém vztahu“ předsedkyně senátu 3 Co k zástupci žalobce a).

Předsedkyně senátu JUDr. Romana Vostrejšová ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že k žalobkyni d) stejně jako k žalované nemá ani přátelský ani nepřátelský vztah. Zařazení státních zástupců na jednotlivých stupních státního zastupitelství nesleduje a nesledovala ani v letech 2005-2007. K advokátu JUDr. Lžičařovi má stejný vztah jako k dalším advokátům, které za svého působení v soudcovské funkci poznala. Uvádí, že její dcera skutečně byla u JUDr. Lžičaře zaměstnána jako advokátní koncipientka, avšak ze zdravotních důvodů po několika měsících praxi ukončila, nadto v roce 2006, tedy dávno před podáním žaloby v projednávané věci.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 věta první o. s. ř. nadřízený soud v senátě.

K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popřípadě jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak nepřátelský. V úvahu připadá též vztah ekonomické závislosti. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nestranně rozhodnout. Pouhé pracovní (kolegiální) či společenské vztahy samy o sobě důvod podjatosti nezakládají.

Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že nelze vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení pod N 98/23).

Žalovaná dovozuje osobní poměr soudkyně k účastníkům řízení, konkrétně ke své osobě a žalobkyni d), ze souvislosti s výkonem funkce nejvyšší státní zástupkyně v době, kdy Nejvyšší státní zastupitelství vykonávalo dohled nad trestním stíháním manžela soudkyně. Ze skutečnosti, že proti manželovi soudkyně JUDr. Vostrejšové bylo Vrchním státní zastupitelstvím v Praze vedeno (a posléze zastaveno) trestní stíhání, nad nímž dohled vykonávalo Nejvyšší státní zastupitelství vedené v té době nejprve žalovanou, později žalobkyní d), nevyplývá žádný relevantní důvod pochybovat o nepodjatosti uvedené soudkyně. Z námitek žalované ostatně neplyne, že by v trestním řízení rozhodovala sama žalovaná či žalobkyně d) ani že by došlo k jakémukoli jejich nepřípustnému zásahu do trestního stíhání manžela JUDr. Vostrejšové.

Důvodem pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Vostrejšové není ani okolnost, že její dcera byla v minulosti zaměstnána jako advokátní koncipientka u advokáta žalobce a). Nejvyšší soud již dříve vyslovil názor, že skutečnost, že soudce byl v minulosti zaměstnancem účastníka řízení, nezakládá sama o sobě jeho poměr k účastníkovi, který by měl za následek pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. 22 Cdo 227/99, uveřejněné pod č. 34 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000); proto obdobně důvodnou pochybnost o nepodjatosti soudce nezakládá dřívější pracovněprávní vztah jeho rodinného příslušníka a zástupce účastníka. To platí tím spíše, že z věstníků České advokátní komory předložených žalovanou a vyjádření soudkyně JUDr. Vostrejšové k námitce podjatosti vyplývá, že dcera soudkyně působila jako advokátní koncipientka u advokáta žalobce a) jen krátce (od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006) a toto působení ukončila s delším časovým odstupem před zahájením řízení v projednávané věci (žaloba byla podána 15. 1. 2008).

Jelikož nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedené soudkyně Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesla žalovaná, vyhověno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2013

JUDr. Robert Waltr JUDr. Robert Waltr

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru