Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 721/2001Usnesení NS ze dne 27.03.2002

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.721.2001.1
Dotčené předpisy

§ 47 odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 721/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně P. S., a.s., proti žalovanému M. F., o 62.384,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 5 C 224/97, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2000, č. j. 27 Co 173/2000-58, takto:

Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne 18. 11. 1998, č. j. 5 C 224/97-32, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 62.384,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2000, č. j. 27 Co 173/2000-58, odmítl podle § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jako opožděné. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl žalovanému doručován dvakrát. Nejprve se poštovní doručovatel pokusil stejnopis napadeného rozhodnutí doručit dne 3. 12. 1998, kdy žalovaného na udané adrese nezastihl a zanechal mu výzvu. Pokus o doručení neúspěšně opakoval dne 4. 12. 1998 a téhož data zásilku pro žalovaného uložil na poště ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. Později byla zásilka vrácena soudu proto, že si ji adresát v odběrní lhůtě nevyzvedl. Podruhé pak byl stejnopis napadeného rozhodnutí žalovanému doručován dne 18. 1. 1999, kdy jej žalovaný od poštovního doručovatele osobně převzal. Jestliže z obsahu spisu nevyplývá skutečnost, že by se žalovaný v době předchozího doručování v místě bydliště nezdržoval, pak již při prvním doručování žalovanému byla naplněna zákonná fikce náhradního doručení zásilky třetím dnem od jejího uložení na poště a za den doručení se považuje pondělí 7. 12. 1998. Zákonná lhůta k podání odvolání tedy začala běžet od 8. 12. 1998 a marně uplynula dne 22. 12. 1998, zatímco žalovaný podal odvolání k poštovní přepravě až 29. 1. 1999, tudíž opožděně. Další doručení rozsudku dne 18. 1. 1999 bylo podle odvolacího osudu nadbytečné a pro běh odvolací lhůty nemá žádný právní význam.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že se odvolací soud nevypořádal se všemi podmínkami náhradního doručení podle ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř., neboť nezkoumal, zda se adresát v době doručování zdržoval v místě bydliště. Dovolatel tvrdí, že se v době od 1. 12. 1998 do 14. 12. 1998 zdržoval mimo své bydliště, na své rekreační chalupě v obci K. Dne 1. 12. 1998 onemocněl erytémem levé nohy, léčil se antibiotiky a do místa svého bydliště se dostal až dne 14. 12. 1998, kdy absolvoval i lékařskou kontrolu u MUDr. E. T. To podle dovolatele potvrzuje lékařská zpráva z téhož dne, dále svědectví jeho manželky a V. T., který žalovaného na chalupě navštívil. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů, (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou - účastníkem řízení a že je podle § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle § 204 odst. 1 o.s.ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně.

Podle § 158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Podle § 47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Náhradní doručení podle § 47 odst. 2 o.s.ř. předpokládá, že se adresát zdržuje v místě doručování. Jestliže se adresát v době výzvy doručovatele k převzetí písemnosti v tomto místě nezdržuje, nelze mu písemnost u pošty uložit s důsledkem vzniku fikce doručení pro případ nevyzvednutí zásilky do tří dnů od uložení zásilky. Náhradnímu doručení tak brání vedle dlouhodobé absence adresáta v daném místě i stav zcela přechodný a krátkodobý (i několikadenní), např. z důvodu hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, dovolené či služební cesty. Musí však jít o nepřítomnost natolik odůvodněnou a svým trváním natolik dlouhou, že adresátu objektivně brání, aby mohl zásilku převzít nebo vyzvednout.

Jak vyplývá z obsahu spisu, první pokus doručovatele o doručení rozsudku soudu prvního stupně žalovanému byl učiněn dne 3. 12. 1998, kdy mu byla zanechána výzva; po druhém neúspěšném pokusu o doručení byla dne 4. 12. 1998 písemnost uložena na poště a později byla vrácena soudu proto, že si ji adresát v odběrní lhůtě nevyzvedl. Žalovaný písemnost převzal při opakovaném doručování dne 18. 1. 1999 a odvolání podal k poštovní přepravě dne 29. 1. 1999.

Dovolací soud zjistil z výslechu žalovaného, jeho manželky M. F. a svědka V. T. před dožádaným Okresním soudem Praha - východ ze dne 8. 8. 2001 a 12. 11. 2001, že v době od 1. 12. 1998 do 14. 12. 1998 pobýval žalovaný na své rekreační chalupě v Kamenici, kde onemocněl. Z lékařské zprávy MUDr. E. T. ze 14. 12. 1998 vyplývá, že tohoto dne se žalovaný podrobil kontrole; lékařka konstatovala erytém nártu levé dolní končetiny s postupnou progresí na bérec a část stehna, nyní již mírně ustupující po podání antibiotik.

Protože v dané věci se údaj pošty o tom, že v době doručování se adresát v místě doručování zdržuje, ukázal nesprávným, neboť žalovaný prokázal, že z důvodu onemocnění při pobytu na rekreační chalupě se tehdy v místě svého trvalého bydliště nezdržoval, nelze za této situace považovat náhradní doručení za účinné a závěr odvolacího soudu o tom, že lhůta k podání odvolání uplynula dne 22. 12. 1998, za správný.

Dovolací soud proto napadené usnesení podle § 243b odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 věta první o.s.ř.).

Právní názor dovolacího soudu je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243d odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. března 2002

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru