Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 3650/2019Usnesení NS ze dne 31.07.2020

HeslaVady řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.3650.2019.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 3650/2019-526

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: F. W. R., narozený dne XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Miroslavem Zemanem, advokátem se sídlem Vraňany 233, proti žalovanému: Z. D., IČO XY, se sídlem XY, zastoupený JUDr. Pavlem Šímou, advokátem se sídlem Poděbradova 2995/17, Plzeň, o 996.677,90 s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o 347.152,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 7 C 214/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni v ze dne 27. 6. 2019, č. j. 13 Co 100/2019-492, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. 6. 2019, č. j. 13 Co 100/2019-492, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 11. 2018, č. j. 7 C 214/2010-426, kterým byla zamítnuta žaloba v celém rozsahu a dále uloženo žalobci, aby zaplatil žalovanému částku 347.152,50 Kč s příslušenstvím, kterou uplatnil vzájemným návrhem, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný prováděl v domě žalobce stavební práce. V listopadu 2011 praskla součástka, která spojuje umyvadlovou baterii s vodovodním potrubím, v důsledku čehož došlo ke značnému úniku vody, který způsobil poškození domu a jeho vybavení. Ke sporné příčině prasknutí uvedené součástky byl vypracován znalecký posudek Ing. Vladimírem Kudělkou, Ph.D., znalcem z oboru strojírenství, technologické a strojírenské materiály, a protože ani dodatečné vysvětlení podané znalcem nevedlo k odstranění nejasností v jeho posudku, nechal soud prvního stupně zpracovat revizní znalecký posudek doc. Ing. Jiřím Janovcem, CSc., znalcem z oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálů. Především na jeho základě pak dospěl k závěru, že s největší pravděpodobností bylo příčinou prasknutí součástky zamrznutí vody ve vodovodním potrubí. Naopak bylo vyloučeno, že by se tak stalo v důsledku přílišného utažení součástky pracovníkem žalovaného. Odvolací soud tedy shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť absentuje jeden z předpokladů pro odpovědnost za škodu, a sice protiprávní jednání na straně žalovaného. Opodstatněný je tak jeho nárok na zaplacení ceny díla.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v řešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nesprávné právní posouzení spatřuje v tom, že 1) odvolací soud považoval znalecký posudek doc. Janovce za revizní znalecký posudek, aniž shledal nedostatky předchozího znaleckého posudku a aniž se vypořádal se všemi námitkami žalobce vůči prvnímu posudku, 2) odvolací soud se nezabýval zamítnutím návrhu žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku, 3) odvolací soud nesprávně nepřezkoumal zamítnutí návrhu žalobce na provedení znaleckého posudku na posouzení teplotních poměrů budovy, 4) odvolací soud nesprávně posoudil tvrzení některých skutečností ze strany žalobce jako odporující zásadě koncentrace řízení. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalobce odmítl pro nepřípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř. První tři otázky představují svou povahou námitky vad řízení. Jimi se dovolací soud nemůže samostatně zabývat, neboť k vadám řízení může přihlédnout pouze v případě jinak přípustného dovolání; samotná tvrzená vada řízení však přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2015, sp. zn. 23 Cdo 248/2015). Kromě toho je zřejmé, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí jasně a přesvědčivě vyložil, jaké závěry znaleckého posudku Ing. Kudělky považoval za nejasné a proč bylo nutné přistoupit k vypracování revizního znaleckého posudku. Znalecký posudek doc. Janovce je tedy svou povahou revizním znaleckým posudkem, což už dříve konstatoval v tomto řízení i dovolací soud rozsudkem ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 6008/2016. Nadto z rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá, že doc. Janovec se podrobně vypořádal se všemi námitkami žalobce během řízení a že závěry jeho posudku jsou odůvodněné, logické a vnitřně koherentní. V důsledku toho je tedy lichá žádost žalobce o vypracování dalšího revizního posudku, neboť ten již v řízení vypracován byl a žalobce se k jeho závěrům mohl vyjádřit. Jen pro úplnost dovolací soud uvádí, že v odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů je též řádně vysvětleno, proč se přiklonily k závěrům revizního znaleckého posudku, oproti prvně vypracovanému posudku, a to zejména pro užití sofistikovanějších metod. Soudy se pak dostatečně vypořádaly též s návrhem na vypracování nadbytečného znaleckého posudku, který by se zabýval teplotními poměry budovy.

O námitku vady řízení, která není způsobilá založit přípustnost dovolání, se jedná i v případě otázky 4). Namítá-li žalobce, že svědecké výpovědi J. P., D. L. a M. K. jsou nevěrohodné, neboť svědci se do domu měli dostat až několik týdnů po škodní události, polemizuje se samotným obsahem výpovědí nikoliv s věrohodností svědků. Zpochybněním věrohodnosti důkazního prostředku, které je důvodem pro uplatnění nových skutečností či důkazů až v odvolacím řízení [výjimka z tzv. zásady koncentrace řízení podle § 205a písm. c) o. s. ř.], není označení dalších důkazů, kterými se odvolatel snaží prokázat jiný skutkový stav, než z jakého vycházel soud prvního stupně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 21 Cdo 818/2003, publikovaný v časopise Soudní judikatura 10/2003, č. 175). Žalobce se tedy vlastně domáhá, aby byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2310/2007, uveřejněný pod C 7376 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek, C. H. Beck). Ani námitky, že nebyla provedena tlaková zkouška, nezpochybňují věrohodnost znaleckého posudku, nýbrž jeho obsah. Je tedy zřejmé, že při vymezení otázky 4) se jedná zároveň o polemiku se skutkovým stavem, z nějž vyšel odvolací soud, což dovolatel dokresluje i citací z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2595/2003 o naplnění dovolacího důvodu spočívajícího ve skutkovém zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování; tento dovolací důvod však obsahovala procesní úprava účinná do 31. 12. 2000, zatímco podle nyní účinného předpisu je způsobilým dovolacím důvodem pouze nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), nikoliv nesprávně zjištěný skutkový stav.

Napadá-li žalobce rozhodnutí odvolacího soudu i ve výrocích o náhradě nákladů řízení, je v této části dovolání podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 7. 2020

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru