Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 3296/2017Usnesení NS ze dne 27.07.2017

HeslaPřípustnost dovolání
Náhrada škody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.3296.2017.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 442 obč. zák.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 3296/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně R. Č., proti žalované RADY PRO DŮM s. r. o., se sídlem v Ostravě, Slavíkova 6168/18a, IČO: 28608038, zastoupené Mgr. Radimem Bokůvkou, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 26, o 525.395,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 181 C 131/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. ledna 2017, č. j. 11 Co 372/2016-259, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 5. 2016, č. j. 181 C 131/2012-229, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 525.395,- Kč s příslušenstvím, ohledně částky 8.000,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu mezi účastníky a státem. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na zaplacení částky 68.000,- Kč požadovaného na základě smluvního ujednání o zpětné platbě a dále o nároku na zaplacení náhrady škody v částce 465.395,- Kč spočívající v ušlém zisku – neposkytnutí dotace ze Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „SFŽP“) v důsledku porušení smluvních povinností žalované v řízení o žádosti o poskytnutí dotace z tohoto fondu. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 20. 10. 2010 dvě smlouvy o zhotovení věci na zakázku, jejichž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace žalovanou podle podmínek programu Zelená úsporám a odborného posudku vztahujícího se k nemovitostem žalobkyně (rodinným domům v J. a M.) za odměnu v celkové výši 48.000,- Kč. Dne 25. 10. 2010 uzavřeli dvě příkazní smlouvy k podání žádostí o dotace a k dalšímu zastupování žalobkyně žalovanou před SFŽP za odměnu v celkové výši 20.000,- Kč. Dne 28. 4. 2011 byla žalobkyně ze strany SFŽP vyzvána k odstranění nedostatků a doplnění žádostí, žalobkyně výzvu postoupila žalované, která zareagovala podáními ze dne 6. 6. 2011, avšak vady žádostí neodstranila. Žádosti o poskytnutí podpory z programu Zelená úsporám byly z důvodu neodstranění nedostatků k 29. 12. 2011 zamítnuty. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila povinnost profesionální přípravy všech potřebných podkladů a dokumentů, jestliže nedodržela pravidla a veřejně přístupný závazný metodický pokyn pro žádosti o podporu a tento protiprávní úkon je v příčinné souvislosti s tím, že žalobkyni nebyla poskytnuta dotace. Výše ušlé dotace byla stanovena v souladu s volně přístupnými podklady programu Zelená úsporám. Ohledně přiznané částky 60.000,- Kč pak dovodil, že žalovaná je povinna ji zaplatit na základě smluvního ujednání, a to dohody o provedení zpětné platby, která byla sjednána pro případ zamítnutí dotace.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 1. 2017, č. j. 11 Co 372/2016-259, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé potvrdil, změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovým zjištěním i právním posouzením věci soudem prvního stupě, jak pokud jde o plnění ze závazkového vztahu (dohody o provedení zpětné platby), tak pokud jde o nárok na náhradu škody. Ohledně tohoto nároku uzavřel, že žalovaná porušila smluvní povinnost vyplývající ze závazkového vztahu mezi účastníky vypracovat projektovou dokumentaci a odborný posudek podle podmínek programu Zelená úsporám, v příčinné souvislosti s čímž vznikla žalobkyni škoda odpovídající ušlé dotaci. Při pravidelném běhu věcí by žalobkyně dotaci získala, neboť v rozhodné době byly všem žadatelům, kteří stanovené podmínky splnili, dotace poskytnuty. Ztotožnil se i s výší ušlého zisku, neboť mechanismus výpočtu dotace je jednoznačně dán vypsanými podmínkami pro poskytnutí dotace, jejíž výše je odvozována od m2 podlahové plochy.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním z důvodu nesprávného právního posouzení s tím, že otázka ušlého zisku byla nalézacími soudy posouzena v rozporu s ustálenou judikaturou, podle níž nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, nýbrž musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí by poškozený mohl důvodně očekávat rozmnožení svého majetku. Jestliže směrnice MŽP č. 9/2009, o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR v rámci programu Zelená úsporám, stanoví, že na poskytnutí podpory nevzniká žadateli právní nárok, je zřejmé, že bez ohledu na zamítnutí žádosti nemusela být podpora žalobkyni přiznána vůbec nebo jen v nižším rozsahu. Rozhodnutí o přidělení podpory tedy nelze předjímat, každá žádost se posuzuje individuálně a nelze dovozovat z úspěšnosti ostatních žádostí závěr o přidělení dotace. Navíc žalobkyně provedla realizaci opatření na dotčených nemovitostech ještě před uzavřením smluv s žalovanou a nedomáhala se nápravy v rámci správního soudnictví. Namítala dále, že se odvolací soud nezabýval její argumentací ohledně znaleckého posudku, metodiky výpočtů podpory, stanovení výše škody, neshody ohledně nedostatků žádostí ve výzvách a v rozhodnutích o zamítnutí. Ohledně částky 60.000,- Kč, jejíž plnění bylo uloženo na základě závazku, nenamítala ničeho. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu změnil a žalobu zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., shledal, že dovolání žalované není přípustné.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka právní otázku přímo neformulovala, z obsahu jejího dovolání lze dovodit, že odvolacímu soudu vytýká především nesprávný závěr ohledně ušlého zisku a způsobu jeho výpočtu.

Vzhledem k ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, posuzuje se věc podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“)

Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení se odpovědnosti zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

Předpoklady obecné odpovědnosti za škodu podle tohoto ustanovení jsou porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi.

Podle § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

Po právní stránce odvolací soud při posuzování odpovědnosti žalované za vznik škody dovodil, že žalovaná porušila svou právní povinnost ze smlouvy uzavřené se žalobkyní vypracovat řádně projektovou dokumentaci a odborný posudek podle podmínek programu Zelená úsporám, případně řádně a včas zareagovat na výzvy SFŽP k odstranění nedostatků žádostí a v příčinné souvislosti s tím vznikla žalobkyni škoda tím, že jí dotace nebyla poskytnuta.

Škoda je chápána jako újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi, je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz, nedochází-li k naturální restituci. To, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), je újmou spočívající v tom, že u něj nedojde v důsledku protiprávního jednání či škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srovnej např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87/70, publikované pod č. 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „Sbírky rozhodnutí“, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 25 Cdo 296/2006, uveřejněného pod č. 39/2008 Sbírky rozhodnutí).

Dovolatelka namítala, že nebylo postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí by žalobkyně mohla důvodně očekávat rozmnožení svého majetku, neboť na poskytnutí dotace není právní nárok. S dovolatelkou lze souhlasit v tom, že na poskytnutí dotace, o níž žalobkyně žádala, právní nárok není. Avšak v projednávané věci bylo prokázáno, že v případě, když by žalobkyně jako žadatelka v rozhodné době splnila podmínky programu Zelená úsporám, podporu by získala, stejně jako všichni ostatní žadatelé, kteří podmínky splnili. Jestliže za této skutkové situace odvolací soud dovodil, že žalobkyni ušel zisk tím, že neobdržela dotaci, je tento závěr v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž ušlý zisk znamená ztrátu očekávaného majetkového přínosu za situace, že poškozený měl zajištěny veškeré předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí, a do tohoto děje vedoucího k získání majetkového prospěchu zasáhlo protiprávní jednání škůdce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4419/2010, nebo usnesení ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 25 Cdo 5390/2016). Žalobkyně by podmínky k poskytnutí dotace splňovala a byla by jí poskytnuta, pokud by žalovaná neporušila svou právní povinnost a řádně připravila podklady pro podání žádostí a tím dostála i své smluvní povinnosti.

Zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce a poškozenému vzniklá škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu C. H. Beck, dále jen „Soubor“ C 1025). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, Soubor C 5514). Právní posouzení příčinné souvislosti z výše uvedených hledisek dovoláním zpochybněno není. Námitky dovolatelky zpochybňující zjištěný skutkový ke vztahu příčinné souvislosti, způsobu stanovení výše škody (metodiky výpočtu podpory podle podlahové plochy dotčených nemovitostí) a závěrů učiněných ve znaleckém posudku se netýkají řešení právní otázky, nýbrž zjištění skutkových, která dovolacímu přezkumu nepodléhají; dovolací námitky zpochybňující hodnocení důkazů, a výsledná skutková zjištění proto nemohou založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř.

Dovolatelka v dovolání uváděla, že napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. S přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) má dovolací soud za to, že proti vyhovujícímu výroku ve věci samé v částce 60.000,- Kč s příslušenstvím a nákladovým výrokům napadeného rozsudku dovolání nesměřuje, neboť jak ve vztahu k nároku na plnění ze závazkového vztahu, tak ve vztahu k nákladovým výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle § 237 o. s. ř. přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. července 2017

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru