Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 3133/2017Usnesení NS ze dne 07.09.2017

HeslaPřípustnost dovolání
Znalecký posudek
Odpovědnost za vady
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.3133.2017.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 127 o. s. ř.

§ 132 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 3133/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně České pojišťovny a. s., se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, IČO 45272956, proti žalovanému J. U., zastoupenému Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem se sídlem Šumperk, Starobranská 327/4, o 1.000.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 10/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 2. 2017, č. j. 69 Co 332/2016-298, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 30. 5. 2016, č. j. 8 C 10/2008-269, výrokem I řízení zčásti ohledně 156.852 Kč s příslušenstvím zastavil, výrokem II uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 475.248 Kč s příslušenstvím, výrokem III žalobu v částce 367.900 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem IV rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a výroky V a VI rozhodl o náhradě nákladů vůči státu. Žalobkyně vyplatila z titulu pojištění majetku částku 1.000.000 Kč za škodu způsobenou požárem domu pojištěnému poškozenému a vůči žalovanému uplatnila postižní právo pojistitele, neboť požár domu vznikl vadnou instalací kouřovodu v podkroví domu provedenou žalovaným. Okresní soud na základě znaleckých posudků, jež se lišily ve stanovení příčiny vzniku požáru, uzavřel, že došlo k zahoření usazenin ve spalinové cestě v kouřovodu, který byl proveden neodborně. Špatným připojením kouřovodu na nový vyvložkovaný komín a nedostatečnou izolací došlo k rozšíření komínového požáru na dřevěné stropní konstrukce a k požáru domu. Po právní stránce soud uzavřel, že žalovaný provedl připojení kouřovodu do komínového průduchu vadně, tedy porušil pravidla požární bezpečnosti a odpovídá za škodu způsobenou požárem nemovitosti. Při stanovení výše škody soud od nákladů na opravu ve výši 1.344.060 Kč odečetl částku 750.000 Kč představující zhodnocení nemovitosti, a dospěl tak k závěru, že na nemovitosti vznikla škoda ve výši 594.060 Kč. V rozsahu 20 % shledal okresní soud spoluzavinění poškozených vlastníků nemovitosti, neboť užívali nově instalovaný kotel a kouřovod bez provedení revize spalinové cesty.

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 16. 2. 2017, č. j. 69 Co 332/2016-298, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vyhovujícím výroku II, ve výroku III rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dalších 199.414 Kč s příslušenstvím a v částce 168.630 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá, a rozhodl o náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že příčinou vzniku požáru bylo vadně provedené připojení kouřovodu do komínového průduchu o nevhodné velikosti a nedostatečná izolace nerezové vložky vsunuté do dřevěné konstrukce stropu. Jako neopodstatněné odmítl námitky žalovaného vůči ústavnímu znaleckému posudku, neboť jeho závěry odpovídají fotodokumentaci pořízené hasičským záchranným sborem bezprostředně po požáru. Ačkoli se znalecké posudky lišily v určení místa vzniku požáru, shodují se na tom, že pokud by byla spalinová cesta provedena v souladu s požadavky technických předpisů, i v případě komínového požáru způsobeného zahořením sazí neudržovaného komínu by nedošlo k jeho rozšíření na stavební konstrukci domu. Zdůraznil přitom, že žalovaný jako profesionál nabízející služby v oboru kominictví, bezprostředně po zhotovení spalinové cesty měl upozornit poškozené, že komínové těleso a kouřovod nesplňují požadované podmínky provozu. Výslovně je neupozornil, že hrozí riziko požáru, a místo toho jim řekl, že v kotli topit mohou. Odvolací soud se rovněž ztotožnil s posouzením míry spoluzavinění poškozených na vzniklé škodě v rozsahu 20 %, protože za bezpečný provoz spotřebičů odpovídá vždy uživatel. V otázce stanovení výše škody přisvědčil odvolací soud námitce žalobkyně, neboť postupem okresního soudu, který vycházel z nákladů na potenciální opravu nemovitosti a odpočtu případného zhodnocení, přenesl následky škodné události v převážné části na poškozené. V případě, že náklady na opravu podstatně převyšují obvyklou cenu věci před poškozením, je nutno stanovit skutečnou škodu ve výši obvyklé ceny budovy před požárem (750.000 Kč) s připočtením nákladů na sanaci pozemku (93.148 Kč), a od takto stanovené hodnoty odečíst spoluzavinění poškozených ve výši 20 %.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v řešení otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel zpochybňuje závěry ústavního znaleckého posudku, odbornost znalce a skutkový závěr o příčině požáru ve vadně provedené instalaci kouřovodu do komínového tělesa. Odvolací soud při hodnocení znaleckých posudků nepostupoval důsledně dle § 127 a 127a o. s. ř., neboť vycházel z ústavního znaleckého posudku, aniž se vypořádal s odvolacími námitkami dovolatele a znaleckými závěry Ing. Jiříka, jež dovolatel považuje za správné. Dovolatel dále zpochybnil určení spoluzavinění poškozených pouze v rozsahu 20 %, neboť provozování topné soustavy bez revize bylo převážnou příčinou vzniku škody. Odvolací soud tedy pochybil, pokud nezvážil veškeré skutečnosti, jež přispěly ke vzniku požáru, a jeho úvaha o podílu poškozených je tak nepřezkoumatelná. Dovolatel napadl též určení výše škody, neboť má za to, že poškození nechali stavbu několik let nezabezpečenou chátrat, a nemohou proto po něm požadovat náhradu škody vzniklé bez příčinné souvislosti s jeho jednáním. Odvolací soud měl tedy vycházet z tržní hodnoty nemovitosti a od ní odečíst dosažitelnou kupní cenu za prodej poškozené stavby a náklady na demolici. Z uvedených důvodů dovolatel navrhl dovolacímu soudu, aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas (§ 240 odst. 3 o. s. ř.), účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), není však přípustné podle § 237 o. s. ř.

Vzhledem k ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), neboť k porušení právní povinnosti stanovené právními předpisy došlo (mělo dojít) před 1. 1. 2014.

V daném případě dovolatel jako právní otázku označil hodnocení důkazů podle § 127, § 127a a § 132 o. s. ř., svými námitkami však zpochybňuje pouze skutkové závěry, z nichž vycházely soudy obou stupňů, vytýká jim nesprávné hodnocení provedených důkazů, zpochybňuje odbornost znalce, správnost ústavního znaleckého posudku a domáhá se jiného hodnocení důkazů, které by vedlo k odlišným skutkovým závěrům. S právním posouzením věci nesouhlasí nikoliv z důvodu mylné aplikace práva, nýbrž proto, že soud po právní stránce posoudil skutkový stav, s nímž on nesouhlasí. Námitky směřující proti zjištěnému skutkovému stavu a proti hodnocení důkazů včetně znaleckých posudků nejsou předmětem dovolacího přezkumu a ani nezakládají přípustnost dovolání.

Při posouzení spoluzavinění poškozených odvolací soud uvedl, že poškození vlastníci nemovitosti pochybili, pokud provozovali nově instalovaný kotel a kouřovod bez revize spalinové cesty. Odpovědnost za splnění této povinnosti nese vždy majitel objektu. Míru spoluzavinění poškozených v rozsahu 20 % však považoval za odpovídající, neboť převažující příčinnou vzniku škody byla vadně a neodborně provedená instalace kouřovodu dovolatelem. Bez pochybení žalovaného by komínový požár nezasáhl i stavební konstrukci domu a nezpůsobil škodu takového rozsahu. Odvolací soud dále zdůraznil, že žalovaný byl odborníkem v oblasti kominictví, a ačkoli se znalostí stavu věděl, že spalinová cesta neodpovídá technickým požadavkům, povolil poškozeným v kotli topit, a tím přispěl ke vzniku požáru. Nelze tedy přisvědčit námitce dovolatele, neboť odvolací soud zvážil všechny skutečnosti, jež přispěly ke vzniku škody daného rozsahu.

Námitka dovolatele ohledně stanovení výše škody pak neodpovídá závěrům odvolacího soudu, neboť ten s přihlédnutím k závěru znalce, že by bylo při opravě třeba vyměnit 70 % stavebních konstrukcí, výslovně uvedl, že vycházel z obvyklé ceny domu před požárem a po požáru a skutečnou škodu určil jako obvyklou cenu věci před poškozením spolu s náklady na sanaci pozemku. Tento závěr odpovídá dovolatelem citované judikatuře dovolacího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5173/2015, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3476/2008, jehož závěry však byly korigovány nálezem Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2017, sp. zn. II. ÚS 155/16), jakož i závěrům vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2062/2016. Tvrzení dovolatele, že žalobkyně poskytla poškozeným vyšší plnění, než odpovídá rozsahu poškození nemovitosti skutečně způsobeného žalovaným, nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu, který nepodléhá přezkumu dovolacího soudu.

Z výše uvedeného vyplývá, že předpoklady přípustnosti podle § 237 o. s. ř. nejsou splněny, neboť rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a proto Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 9. 2017

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru