Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 2877/2018Usnesení NS ze dne 29.08.2018

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2877.2018.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. c,h) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 2877/2018-229

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín 4, IČO 24729035, zastoupena doc. JUDr. Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8, proti žalovanému: J. D., o 155 125,32 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 25 C 86/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, č. j. 26 Co 8/2018 - 205, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku ze dne 28. 2. 2018, č. j. 26 Co 8/2018 - 205, jímž Krajský soud v Praze změnil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 10. 2017, č. j. 25 C 86/2015 – 168, v zamítavém výroku o zaplacení 84 909 Kč s příslušenstvím tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dalších 35 881 Kč s příslušenstvím, potvrdil jej co do zamítnuté částky 49 028 Kč s příslušenstvím a ve vyhovujícím výroku o věci samé a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu a mezi účastníky před soudy obou stupňů.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby co do 49 028 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017 (článek II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. dále jen „o. s. ř.“), neboť nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2376/2014, uveřejněné pod č. 12/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „Sbírka“) nebo o vztah pracovněprávní a napadeným výrokem bylo v této části rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží). Za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy, o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. I podle důvodové zprávy k zákonu č. 296/2017 Sb., který mimo jiné nově formuloval § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., si navrhovaná změna v prvé řadě pomocí rozšíření výjimek z jinak široce formulované přípustnosti dovolání klade za cíl odbřemenění dovolacího soudu. Ke změnám navrhovaným v písmenu c) odst. 1 důvodová zpráva uvádí, že „ve sporech o peněžitá plnění nepřevyšující 50 000 Kč je přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vyloučena jen v případech, kdy o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. Jinak řečeno, tam, kde předmětem sporu je zaplacení částky nepřevyšující 50 000 Kč, nevylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) přípustnost dovolání proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která (ač vydána v rámci takového sporu) nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění (např. šlo-li o mezitímní rozsudek). Navrhovaná změna má tuto možnost vyloučit.“ Z citované důvodové zprávy nutno dovodit, že znění § 238 odst. 1 písm. c) účinné od 30. 9. 2017 znamená zúžení možnosti podání dovolání v tzv. „bagatelních věcech“, nikoli její rozšíření.

Dovolání žalobkyně není podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné ani do výroků o nákladech řízení, ve zbývajícím rozsahu není dovolání rovněž přípustné, neboť k jeho podání není dovolatelka oprávněna (subjektivně legitimována), když jinak bylo napadeným rozhodnutím žalobkyni plně vyhověno a nevznikla jí ani jiná újma, kterou by bylo možné odčinit změnou či zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28, nebo usnesení téhož soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, publikováno pod C 154 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 8. 2018

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru