Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 2692/2019Usnesení NS ze dne 17.12.2019

HeslaOdklad vykonatelnosti
Náhrada škody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.2692.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243 písm. a) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 2692/2019-520

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: PREdistribuce, a.s., IČO 27376516, se sídlem Svornosti 3199/19a, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: P. J., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Bc. Martinem Křížem, advokátem se sídlem Senovážné náměstí 992/8, 110 00 Praha 1, o 576 377,87 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 85/2013, o dovolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019, č. j. 13 Co 334/2018-477, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019, č. j. 13 Co 334/2018-477, se zamítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 9. 5. 2018, č. j. 6 C 85/2013-425, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 135 803 Kč s příslušenstvím, zamítl žalobu co do zaplacení dalších 440 574,87 Kč s příslušenstvím, rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu, jakož i o vrácení části zaplacené zálohy žalovanému.

K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 1. 2019, č. j. 13 Co 334/2018-447, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II o věci samé, změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni v částce 33 320 Kč a státu v částce 57 038,94 Kč, dále ve výroku o vrácení zálohy žalovanému a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně i žalovaný včas dovolání, přičemž žalovaný současně navrhl odklad vykonatelnosti výroku I rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že mu výkonem napadeného rozhodnutí hrozí závažná újma, neboť není v jeho možnostech uhradit celkově 283 198 Kč, navíc ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí, když již musel nést náklady vzniklé v důsledku žalobkyní nadhodnocené žalované částky. Odložením vykonatelnosti pak nebude žalobkyni způsobena újma, neboť je společností se základním kapitálem přesahujícím 17 miliard korun a ročním příjmem v řádech miliard korun, ani státu, který je financován především z veřejných financí a dočasné neuhrazení náhrady nákladů řízení v částce 57 038,94 Kč jej nemůže ohrozit. Odložení vykonatelnosti dovolatel rovněž považuje za adekvátní s ohledem na důvodné pochybnosti o správnosti rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.

Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání žalovaného nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podal je žalovaný jako účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněného pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositeli práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalobkyně a stát ohledně náhrady znalečného.

V projednávané věci z návrhu žalovaného plyne, že není v jeho možnostech soudy přiznanou částku žalobkyni zaplatit, avšak neuvádí v něm své majetkové poměry ani jiné skutečnosti, z nichž by bylo možno hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí dovodit a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu. Podání včasného a projednatelného dovolání přitom možnost automatického odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nezakládá. Navíc s ohledem i na žalovaným tvrzené majetkové poměry žalobkyně nehrozí v daném případě obava, že v případě úspěchu žalovaného v dovolacím řízení by měl potíže získat poskytnuté plnění od žalobkyně zpět. Podmínky pro odklad vykonatelnosti tak nejsou splněny.

Proto Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) ze shora uvedeného důvodu návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 12. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru