Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 2610/2000Usnesení NS ze dne 13.06.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.2610.2000.1

přidejte vlastní popisek

25 Cdo 2610/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. Ch., proti žalované A. Ch., o 20.838,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 461/95, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 1999 č. j. 29 Co 515/99-62, takto:

Usnesení městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 3. 5. 1999 č. j. 39 C 461/95-46 zamítl žalobu na zaplacení částky 20.838,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobci.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 12. 1999 č. j. 29 Co 515/99-62 odvolání žalobce proti tomuto rozsudku odmítl pro opožděnost. Dospěl k závěru, že žalobce, ačkoliv se v místě bydliště zdržoval, nebyl zde poštovním doručovatelem zastižen dne 28. 6. 1999 a přes písemnou výzvu ani dne následujícího, kdy mu byl stejnopis rozsudku soudu prvního stupně uložen na poště a žalobce byl písemně o uložení vyrozuměn s poučením o důsledcích nevyzvednutí zásilky do tří dnů. Odvolací soud proto vyšel z toho, že rozsudek soudu prvního stupně byl žalobci doručen uplynutím třídenní lhůty od uložení na poště (tj. 2. 7. 1999), takže odvolání podané k poštovní přepravě teprve dne 22. 7. 1999 je, se zřetelem k ustanovením § 204 odst. 1 a § 57 o.s.ř., opožděné [§ 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř.].

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že mu postupem soudu byla ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. odňata možnost jednat před soudem. Tvrdí, že ve skutečnosti se v místě svého trvalého bydliště na konci června a počátkem července 1999 nezdržoval, neboť podnikal v oboru měření a regulace, byl v té době na montáži v P. a do P. se vracel podle možností jednou týdně nebo jednou za dva týdny na víkend. Uložení zásilky doručované dne 29. 6. 1999 mu nebylo ze strany pošty oznámeno a žádnou výzvu k jejímu vyzvednutí nebo oznámení o jejím uložení nenašel ani o víkendu (3. 7. 1999); teprve když byl nucen dne 9. 7. 1999 zajet do P. pro chybějící materiál, nalezl v poštovní schránce výzvu, že si má na poště vyzvednout doporučenou zásilku, což téhož dne učinil. Dovolatel dovozuje, že tedy odvolání dne 22. 7. 1999 podal včas a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm dosavadních právních předpisů, (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.\"). Po zjištění, že dovolání, které je přípustné podle § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř., bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), a po přezkoumání věci podle § 242 o.s.ř. dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Dovolatel v první řadě odvolacímu soudu vytýká, že mu nesprávným postupem odňal možnost jednat před soudem.

Podle § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. dovolání je přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. Za „postup soudu v průběhu řízení\" je možno považovat jen činnost která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. Odvolací soud odvolání odmítl proto, že je podle názoru formulovaného v napadeném rozhodnutí nepokládal za včasné. Tento jeho hodnotící úsudek, projevený v rozhodnutí, tudíž ve smyslu výše řečeného není nesprávným postupem soudu „v průběhu řízení\" a řízení tudíž zmatečností podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. netrpí.

Dovolání je však bez ohledu na závěr, že řízení netrpí vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., přípustné podle § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř.; dovolací soud proto přezkoumával správnost závěru odvolacího soudu, že žalobce podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně po uplynutí lhůty k odvolání.

Podle § 204 odst. 1 o.s.ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně.

Podle § 158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Podle § 47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Náhradní doručení podle § 47 odst. 2 o.s.ř. předpokládá, že se adresát zdržuje v místě doručování. Jestliže se adresát v době výzvy doručovatele k převzetí písemnosti v tomto místě nezdržuje, nelze mu písemnost u pošty uložit s důsledkem vzniku fikce doručení pro případ nevyzvednutí zásilky do tří dnů od uložení zásilky. Náhradnímu doručení tak brání vedle dlouhodobé absence adresáta v daném místě i stav zcela přechodný a krátkodobý (i několikadenní), např. z důvodu hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, dovolené, služební cesty či výkonu zaměstnání v jiném místě. Musí však jít o nepřítomnost natolik odůvodněnou a svým trváním natolik dlouhou, že adresátu objektivně brání, aby mohl zásilku převzít nebo vyzvednout.

Jak vyplývá z obsahu spisu, první pokus doručovatele o doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci byl učiněn v pondělí dne 28. 6. 1999, kdy byla zanechána výzva ohledně opakovaného doručení; po druhém neúspěšném pokusu o doručení byla dne 29. 6. 1999 písemnost uložena na poště s vyrozuměním, že třetí den od uložení se považuje za den doručení, nebude-li zásilka vyzvednuta. Žalobce si zásilku vyzvedl dne 9. 7. 1999 a odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal k poštovní přepravě dne 22. 7. 1999.

Dovolací soud ze zprávy SaS M. a R. spol. s r.o. ze dne 12. 12. 2000 zjistil, že v období května až července 1999 žalobce pracoval v P. na stavbě teplárny, kde prováděl montáž automatické regulace vzduchotechniky pro uvedenou společnost. Bydlel přitom na ubytovně Fakultní nemocnice v P. Z výslechu žalobce a z výslechu svědka T. V. před Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 12. 4. 2001 zjistil, že žalobce se v době, kdy pracoval v P., vracel do P. podle možností jednou týdně nebo jednou za dva týdny na víkend, a pouze vyvstala-li z pracovních důvodů taková potřeba, zajížděl výjimečně do P. i během pracovního týdne, aniž by se však většinou zastavil v místě svého trvalého bydliště.

Protože v dané věci se údaj pošty o tom, že v době doručování se adresát v místě doručování zdržuje, ukázal nesprávným, neboť žalobce prokázal, že z důvodu výkonu práce pro firmu SaS M. a R. spol. s r.o. se ve dnech 28. června do 29. června v místě svého trvalého bydliště nezdržoval, nelze za této situace považovat náhradní doručení za účinné a závěr odvolacího soudu o tom, že lhůta k podání odvolání uplynula dne 19. 7. 1999, za správný.

Dovolací soud proto po provedeném jednání (§ 243a odst. 1 věta druhá a odst. 2 věta první o.s.ř.) napadené usnesení podle § 243b odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 a 2 o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí o věci samé rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243d odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. června 2001

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru