Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 2567/2011Usnesení NS ze dne 20.09.2011

HeslaPodmínky řízení
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.2567.2011.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř.

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 2567/2011

25 Cdo 3111/2011

25 Cdo 3112/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o vydání předběžného opatření, o 14.275,- Kč a 46,- Kč a o zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Praze, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 87/2010, o dovoláních žalobce proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2009, č. j. 25 Co 43/2009-35, a ze dne 13. 10. 2009, č. j. 25 Co 425/2009-42, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2010, č. j. 20 Co 221/2010-62, takto:

I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2009, č. j. 25 Co 43/2009-35, se odmítá.

II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009, č. j. 25 Co 425/2009-42, se odmítá.

III. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2010, č. j. 20 Co 221/2010-62, se zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. 6. 2009, č. j. 25 Co 43/2009-35, potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 10. 2008, č. j. 21 C 180/2008-9, kterým byl odmítnut návrh žalobce na vydání předběžného opatření, jímž by byla žalované stanovena povinnost vrátit žalobci částky 14.275,- Kč a 46,- Kč a pozastavena úhrada druhé poloviny náhrady nákladů do doby rozhodnutí soudního sporu, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 10. 2009, č. j. 25 Co 425/2009-42, odmítl odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 11. 2008, č. j. 21 C 180/2008-15, jímž bylo zrušeno usnesení o soudním poplatku.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 6. 2010, č. j. 20 Co 221/2010-62, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2010, č. j. 15 C 87/2010-51, jímž soud prvního stupně pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastavil řízení o návrhu na předběžné opatření ze dne 12. 12. 2008 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti výše uvedeným rozhodnutím odvolacích soudů podal žalobce dovolání. Uvádí, že odvolací soudy neřešily důvody uvedené v odvolání a napadená rozhodnutí potvrdily, což je důkazem jejich nezákonnosti. Žalobce navrhl zrušení nezákonných rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání byla proti pravomocným usnesením odvolacího soudu podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. Dovolání proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2009, č. j. 25 Co 43/2009-35, a ze dne 13. 10. 2009, č. j. 25 Co 425/2009-42, směřuje proti rozhodnutím, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterými bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí jeho návrhu na vydání předběžného opatření a o odmítnutí jeho odvolání. Přípustnost dovolání proti takovýmto rozhodnutím není dána ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o. s. ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1213).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce v obou případech směřuje proti rozhodnutím odvolacího soudu, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

Rozhodnutí o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2010, č. j. 20 Co 221/2010-62, pak brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 o. s. ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.

V posuzované věci žalobce podal dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. 7. 2010, č. j. 15 C 87/2010-66, vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání; byl zároveň poučen, že nebude-li ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení výzvě vyhověno, dovolací soud řízení zastaví. Jeho žádosti o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení nebylo vyhověno (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 2. 2011, č. j. 15 C 87/2010-75, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2011, č. j. 20 Co 146/2011-81). Žalobce si dosud zástupce nezvolil, a tedy nedostatek povinného zastoupení do současné doby přes řádné poučení neodstranil; Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil, aniž se mohl zabývat otázkou náležitostí podaného dovolání.

O náhradě nákladů obou dovolacích řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru