Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 2267/2017Usnesení NS ze dne 29.06.2017

HeslaVady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.2267.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 2880/17 ze dne 09.01.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Jan Musil, CSc.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 2267/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce P. K., zastoupeného JUDr. Kateřinou Skoumalovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, náměstí 5. května 812, proti žalovanému A. M., zastoupenému JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem ve Svitavách, nám. Míru 58/47, za účasti Allianz pojišťovny, a. s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, IČO: 47115971, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 12 C 33/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. ledna 2017, č. j. 23 Co 403/2016-431, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků ani vedlejší účastník nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. 1. 2017, č. j. 23 Co 403/2016-431, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti. Dovolání neobsahuje vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části), nýbrž se vyžaduje zdůvodnění, která ze zákonem stanovených podmínek přípustnosti dovolání je naplněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14).

Dovolatel otázku přípustnosti dovolání zcela pominul, neurčil, který ze zákonem stanovených předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.) má být naplněn, ani jej blíže nevymezil; o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Za důvod dovolání sice označil nesprávné právní posouzení věci (podmínek pro povolení obnovy řízení o náhradu škody z dopravní nehody), avšak obsahem jeho dovolání je pouze zpochybnění skutkových závěrů soudů obou stupňů a hodnocení znaleckých posudků. Ani z obsahu dovolání tedy nelze dovodit, ve vztahu k jaké právní otázce by měla být přípustnost dovolání zvažována. Protože dovolání pro absenci zákonem vyžadovaných náležitostí nedává prostor pro posouzení přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2017

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru