Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 2193/2016Usnesení NS ze dne 29.11.2017

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.2193.2016.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

předpisu č. 55/1999 Sb.

§ 420a obč. zák.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 2193/2016-711

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 19, IČO 42196451, proti žalované Sev.en EC, a. s., se sídlem ve Chvaleticích, K Elektrárně 227, IČO 28786009, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 7, Přístavní 14, o 114.032,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 57 Cm 102/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. 6 Cmo 261/2015-649, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. 6 Cmo 261/2015-649, není přípustné, neboť na základě dovolatelkou uplatněných námitek nelze dojít k závěru, že jsou naplněny podmínky přípustnosti vymezené v § 237 o. s. ř.

Jádro dovolacích námitek brojí proti způsobu, jakým byla ve věci zjištěna příčinná souvislost mezi provozem žalované a vznikem škody ve smyslu § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), jakož i proveden výpočet výše škody způsobené exhalacemi na porostech žalobce. Nejvyšší soud v tomto směru ve své judikatuře konstantně argumentuje, že námitky zpochybňující správnost výpočtu se týkají skutkových zjištění, nikoliv právního posouzení, a není proto možné je učinit předmětem dovolacího přezkumu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3989/2015, a judikaturu na kterou odkazuje). Proces dokazování, včetně zjišťování existence příčinné souvislosti a výpočtu škody, náleží soudu prvního stupně, případně soudu odvolacímu, které jediné jsou oprávněny provést jednotlivé důkazy, seznámit se s nimi v souladu se zásadou bezprostřednosti a poté je podle zásady volného hodnocení důkazů hodnotit. Předmětem dovolacího přezkumu může být následně pouze právní otázka, zda dokazování proběhlo v souladu s procesními předpisy. Dovolací přezkum, jako mimořádný opravný prostředek, není určen pro získávání nových skutkových zjištění ani jejich revizi (srov. § 237, § 241a odst. 1 a § 242 o. s. ř.), ale pro přezkum otázek právních. Nelze přisvědčit dovolatelce v tom, že judikatura Nejvyššího soudu, resp. z ní plynoucí zobecňující právní věty jsou užívány jako důkazy a jsou z nich čerpána skutková zjištění, jak bude vysvětleno níže.

V posuzovaném případě je z rozhodnutí soudu prvního stupně zřejmá značná důkazní aktivita obou stran. Z odůvodnění rozhodnutí jasně vyplývá, že jednotlivé důkazy, včetně těch, které předložila žalovaná a zmiňuje je v dovolání, soud provedl a hodnotil je v souladu s principy dokazování, jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti a učinil z nich logické a konzistentní závěry. Vypořádal se s námitkami ohledně tvrzených nedostatků znaleckého posudku RNDr. Hadaše, s vytýkanou nevěrohodností vstupních údajů o míře poškození lesních porostů i s výhradami k údajně nedostatečně zjištěnému vztahu příčinné souvislosti při existenci více možných příčin poškození lesního porostu, včetně opakovaně zmiňovaného ozonu. Nalézací soud se zabýval do značné míry totožnými námitkami dovolatelky jako Obvodní soud pro Prahu 4 v řízení sp. zn. 41 C 295/2008, ve kterém Nejvyšší soud rovněž odmítl dovolání žalované v obdobné věci, o náhradě škody za jiné časové období, výše citovaným usnesením sp. zn. 25 Cdo 3989/2015. Oba soudy dospěly k závěru, že předkládané oponentní studie neposkytují lepší řešení než metodika použitá RNDr. Hadašem, což se týká i dovolatelkou zmiňovaného grantového projektu EKOTOXA. Dovolací soud neshledal, že by soud prvního stupně nebo soud odvolací nekriticky přejímaly „skutková zjištění“ z judikatury Nejvyššího soudu, jak naznačuje dovolatelka. Jak existence příčinné souvislosti, tak i výše škody byla soudy určena na základě předložených důkazů v souladu s procesními předpisy i judikaturou k těmto předpisům, a to včetně výslechu obou znalců (RNDr. Hadaše a Ing. Klicpery) pro odstranění pochybností či nesrovnalostí ohledně znaleckých posudků v oboru imisních škod. Důvodná není ani námitka, že v řízení byly některé důkazy opomenuty, resp. že byly sice provedeny, ale nebylo k nim přihlédnuto. Dovolatelka totiž primárně nesouhlasí s tím, že většina důkazů byla vyhodnocena ve prospěch protistrany (žalobce), tato skutečnost je však výsledkem volného hodnocení důkazů, které z povahy věci ani nemůže být předmětem dovolacího přezkumu. To se vztahuje i k požadavku dovolatelky na zadání revizního posudku, neboť z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že soudy na základě předložených důkazů nabyly dostatečné jistoty o zjištěném skutkovém stavu, a nezbytnost zpracování revizního posudku tak z řízení nevyplývá.

K námitce dovolatelky ohledně vyloučení aplikace vyhlášky č. 55/1999 Sb. vyhláškou č. 349/2010 Sb. dovolací soud konstatuje, že základ nároku se posuzuje podle § 420 obč. zák. a výše škody byla fakticky určena podle zásad § 442 obč. zák. Vyhláška č. 55/1999 Sb. byla použita pouze analogicky, jak vyplývá z odůvodnění odvolacího soudu, jenž uvádí, že „z vyhlášky sice není zcela zřejmý účel a nejsou z ní patrny ani právní následky pro škůdce, avšak výpočet škody učiněný v souladu s touto vyhláškou může představovat praktické východisko v případném soudním sporu.“ Není proto za této situace rozhodné, který předpis obsahuje zákonné zmocnění k vydání této vyhlášky. Ani z pohledu této otázky tedy dovolací soud neshledává naplnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Nelze konečně přisvědčit ani závěru dovolatelky, že námitka podjatosti RNDr. Hadaše byla soudy nižších stupňů posouzena nesprávně či nedostatečně. Odvolací soud srozumitelně vysvětlil, že výpočty RNDr. Hadaše nenesou známky manipulace, naopak jsou dlouhodobě konzistentní a odpovídají kvantitativním změnám ve znečištění ovzduší. Dovolatelka nepřinesla (a vzhledem ke koncentraci řízení a omezení § 241a odst. 6 o. s. ř. ani přinést nemohla) nové skutečnosti či důkazy, jež by výše uvedené závěry vyvracely, pouze opakuje svá tvrzení, jež směřují spíše proti odbornosti znalce, nežli proti jeho nezávislosti.

Všechny výše uvedené závěry jsou v napadeném rozsudku rozepsány v souladu s požadavky § 157 o. s. ř. na jeho odůvodnění a námitku nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud shledává neopodstatněnou.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. listopadu 2017

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru