Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

25 Cdo 1370/2018Usnesení NS ze dne 30.05.2018

HeslaPřípustnost dovolání
Rozsudek pro zmeškání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.1370.2018.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 153b o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

25 Cdo 1370/2018-117

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: D. M., zastoupená Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou se sídlem Zarámí 4077, Zlín, proti žalovanému: O. P., zastoupený Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem Husova 1285/2, Ostrava, o 285.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 80 C 113/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2017, č. j. 56 Co 279/2017-87, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 27. 11. 2017, č. j. 56 Co 279/2017-87, jímž Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2017, č. j. 80 C 113/2016-43, tak, že se nevydává rozsudek pro zmeškání, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není ani důvodu, aby rozhodná právní otázka splnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání byla za daných skutkových okolností posouzena jinak.

Obecně platí, že při posuzování, zda vydat rozsudek pro zmeškání podle § 153b o. s. ř., musí soudy v každém jednotlivém případě brát v úvahu všechny relevantní skutečnosti, např. povahu předmětu sporu nebo předchozí procesní aktivitu žalovaného, tj. zda se eventuálně vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. K vydání tzv. kontumačního rozsudku by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně řízení protahuje. Prioritou v soudním řízení musí vždy zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (i žalovaného), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je totiž zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 a 3 o. s. ř.). Podmínky vydání rozsudku pro zmeškání tedy musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě a ve sporných a hraničních případech není jeho vydání zásadně na místě (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. 26 Cdo 3443/2010, a ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5049/2016, nebo usnesení téhož soudu ze dne 29. 4. 2014 sp. zn. 33 Cdo 2979/2013, publikované pod C 13981 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck).

Odvolací soud tento přístup založený judikaturou dovolacího soudu respektoval, věcí se z uvedených hledisek zabýval a zvažoval všechny rozhodné okolnosti případu. Podrobně pak vyložil, které okolnosti jej vedly k závěru, že podstatné důvody pro vydání rozsudku pro zmeškání dány nebyly, byť formálně bylo možno naplnění podmínek dovodit. Vyšel přitom ze zjištění, že žalovaný se o zahájení řízení dozvěděl až po doručení rozsudku, neboť žaloba, výzva k vyjádření i předvolání k prvnímu jednání soudu s poučením o možnosti rozhodnout o věci rozsudkem pro uznání mu byly doručovány na adresu místa trvalého pobytu, kde se v danou dobu nezdržoval, postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. V této souvislosti lze uvést, že smyslem rozsudku pro zmeškání je zajištění práv žalobce, jestliže se žalovaný řízení vyhýbá a nevykazuje součinnost, nikoliv okamžité využití problému s doručováním jeho osobě k založení nepříznivých procesních důsledků. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalovaný před vydáním rozsudku nebyl vědomě procesně pasivní a že řízení úmyslně neprotahoval; tento závěr dovolání nenapadá. Podstatnou okolností se jeví též to, že soud prvního stupně byl v den jednání 9. 3. 2017 informován o tom, že v Centrální evidenci obyvatel došlo již dne 20. 2. 2017 ke změně adresy místa trvalého pobytu žalovaného, z čehož plyne, že soud měl v danou chvíli, i s přihlédnutím k uvedeným judikatorním závěrům, pečlivěji uvážit, zda je vydání rozsudku pro zmeškání opravdu na místě, resp. zda by tím spíše nebyla popřena spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů všech účastníků řízení. Žalobkyně neformuluje právní otázku, ohledně níž by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (§ 237 o. s. ř.), a na výkladu § 49 odst. 4 o. s. ř., na nějž dovolání poukazuje, rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení pokračuje před soudem prvního stupně, takže o náhradě nákladů včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne tento soud v souvislosti s konečným rozhodnutím ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 5. 2018

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru