Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Nd 525/2019Usnesení NS ze dne 24.01.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.ND.525.2019.1
Dotčené předpisy

§ 11 o. s. ř.

§ 105 odst. 2 o. s. ř.

§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

24 Nd 525/2019-33

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a.s., se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti povinnému M. P., narozenému XY, bytem XY, pro 19.848,84 Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 12147/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 12147/2019, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.

Odůvodnění:

Soudní exekutor JUDr. Vlastimil Porostlý, Exekutorský úřad Ostrava, podal dne 23.9.2019 u Okresního soudu v Ostravě žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 19.848,84 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.1.2019, č. j. 30 C 272/2018-29.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 21.11.2019, č. j. 94 EXE 12147/2019-29, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že „věc bude předložena Nejvyššímu soudu v Brně“ k rozhodnutí o určení místní příslušnosti (výrok II.). Soud prvního stupně rozhodl na základě toho, že sice „v exekučním návrhu oprávněné a stejně tak v žádosti soudního exekutora je uvedena adresa povinného XY“ a že „lustrací v informačním systému základních registrů (centrální evidenci obyvatel ČR) bylo zjištěno, že povinný byl přihlášen k pobytu v ČR na adresách XY v době od 24.3.2015 do 17.6.2018 a XY v době od 18.6.2018 do 18.6.2018“, avšak „z obsahu nalézacího spisu je patrno, že v tomto řízení byl povinný zastoupen opatrovníkem z důvodu neznámého pobytu“, a „na základě dotazu učiněného soudem na Ministerstvo ČR bylo zjištěno, že povinný má ke dni 18.6.2018 ukončen přechodný pobyt občana EU a místo hlášeného pobytu v zahraničí je XY“, „uvedená adresa v zahraničí byla soudem ověřena v registru obyvatel Slovenské republiky“ a „oprávněná oznámila, že nemá k dispozici žádné informace o majetku povinného a je jí známa pouze adresa povinného XY“.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.9.2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).

Nejvyšší soud ČR v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o.s.ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.12.2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).

Nejvyšší soud ČR dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.11.2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud ČR žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s.ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu ČR za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud ČR určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Ostravě (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného a v jehož obvodu (rovněž) má soudní exekutor sídlo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 1. 2020

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru