Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Nd 394/2020Usnesení NS ze dne 09.09.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.ND.394.2020.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.

§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

24 Nd 394/2020-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., v právní věci oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, identifikační číslo osoby 000 81 531, proti povinnému N. S., narozenému dne XY, bytem v Bulharské republice, XY, o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2009/2020, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2009/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Soudní exekutor JUDr. Vratislav Pospíšil, se sídlem exekutorského úřadu v Ústí nad Labem, Velká Hradební 484/2, podal dne 16. června 2020 u Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud prvního stupně“) žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem ve výši 1.000,- Kč dle rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 6. května 2014 zn. MM/OK/PD/15283/14/R.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 14. července 2020, č. j. 54 EXE 2009/2020-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v exekučním titulu, jakož i v žádosti o pověření a nařízení exekuce byla uvedena adresa povinného XY, Bulharsko. Lustrací v centrální evidenci obyvatel a dalších registrech, však nebylo zjištěno, že by povinný měl na území České republiky bydliště. Na dotaz soudu prvního stupně sdělilo Ministerstvo vnitra – odbor azylové a migrační politiky, že povinný neprochází Cizineckým informačním systémem jako osoba s povoleným pobytem na území České republiky. S ohledem na uvedené proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že současné místo pobytu povinného není známé.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které jsou tu v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě nebylo zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů. Vzhledem k tomu, že v současné době nemá povinný povolen žádný druh pobytu na území České republiky, nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 věty první exekučního řádu. Protože ze spisu nevyplývá, že by měl povinný na území České republiky majetek, a případnou existenci exekučně postižitelného majetku povinného na území České republiky soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013), není dána místní příslušnost soudu ani podle ustanovení § 45 odst. 2 věty poslední exekučního řádu.

Vzhledem k tomu, že v dané věci chybí skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu, Nejvyšší soud po předložení věci soudem prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení tak, že věc projedná soud prvního stupně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 9. 2020

JUDr. Pavel Vrcha, MBA

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru