Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Nd 332/2020Usnesení NS ze dne 26.08.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.ND.332.2020.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 1 o. s. ř.

§ 11 odst. 3 o. s. ř.

§ 6 o. s. ř.

§ 45 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

24 Nd 332/2020-19

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., v právní věci oprávněné Bohemia Faktoring, a.s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 272 42 617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému M. S., narozenému dne XY, bytem XY, Slovenská republika, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1283/2020, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1283/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk, se sídlem v Zábřehu, Masarykovo nám. 44/4, podal dne 27. května 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 16.451,- Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku soudu prvního stupně ze dne 15. října 2018, č. j. 28 C 196/2018-15.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 11. června 2020, č. j. 65 EXE 1283/2020-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že povinný je slovenským státním příslušníkem a není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky. Na základě dotazu k Ředitelství služby cizinecké police bylo zjištěno, že v současné době nemá povinný na území České republiky povolen žádný druh pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pobyt povinného za účelem pracovního zaměstnání byl ukončen dne 15. června 2004. Poslední nahlášená adresa pobytu povinného do 15. června 2004 byla XY. Současné místo pobytu povinného stejně jako adresa v jeho domovském státě nejsou známé.

Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které jsou tu v době jeho zahájení.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. ř.“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V případě prvního z předpokladů, které musí být splněny, aby Nejvyšší soud určil místně příslušný soud (§ 11 odst. 3 o. s. ř.), a sice že jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, vychází Nejvyšší soud ze své ustálené rozhodovací praxe, podle které při určení místně příslušného soudu nezkoumá (není oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci s tím, že tuto otázku náležitě zkoumal soud, u kterého byl podán návrh na pověření exekutora k provedení exekuce, který tak učinil s kladným výsledkem; tedy, že je namístě postupovat podle § 11 odst. 3 a § 105 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2015).

Povinný nemá v současné době povolen žádný druh pobytu na území České republiky, proto nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 věty první ex. ř. Jelikož ze spisu nevyplývá, že by měl povinný na území České republiky majetek, a případnou existenci exekučně postižitelného majetku povinného na území České republiky soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013), není dána místní příslušnost soudu ani podle § 45 odst. 2 věty poslední ex. ř.

Z uvedeného vyplývá, že také druhý z předpokladů – absence skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti soudu – vyplývajících z § 11 odst. 3 o. s. ř., je splněn.

Nejvyšší soud v těchto situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř., která nachází naplnění (mimo jiné) aplikací pravidla, že místně příslušným je ten soud, u něhož byla podána žádost o pověření soudního exekutora vedením exekuce podle § 43a ex. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, nebo již zmiňované usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012).

Vzhledem k výše uvedeným závěrům proto Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření soudního exekutora vedením exekuce podle ustanovení § 43a exekučního řádu, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2020

JUDr. Pavel Vrcha, MBA

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru