Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Cdo 917/2020Usnesení NS ze dne 03.09.2020

HeslaUstanovení zástupce
Opatrovník
Konflikt zájmů
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.917.2020.1
Dotčené předpisy

§ 32 odst. 2 o. s. ř.

§ 892 odst. 3 o. z.

§ 469 o. z.

§ 470 o. z.


přidejte vlastní popisek

24 Cdo 917/2020-418

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, MBA, ve věci nezletilých AAAAA (pseudonym), narozené dne XY, BBBBB (pseudonym), narozeného dne XY, a CCCCC (pseudonym), narozené dne XY, všech bytem v XY, zastoupených opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí č. 3/4, dětí matky R. A. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Františkem Mészárosem, advokátem se sídlem v Praze 6, Pod Novým lesem č. 127/44, a otce D. J. M., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Brigitou Kubíčkovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Voršilská č. 130/10, o úpravu poměrů, o změnu opatrovníka nezletilých, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 29 Nc 11/2017, o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. října 2019, č. j. 32 Co 247/2019-364, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25.10.2019, č.j. 32 Co 247/2019-364, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 17.6.2018, č.j. 29 Nc 11/2017-348, ve znění opravného usnesení ze dne 10.1.2020, č.j. 29 Nc 11/2017-376, jímž soud prvního stupně zamítl návrh matky na jmenování Městského úřadu Černošice opatrovníkem nezletilých dětí pro řízení o úpravu styku a poměrů do a pro dobu po rozvodu manželství rodičů, podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť je stran závěru o posouzení střetu zájmů zástupce (opatrovníka) a zastoupených (nezletilých dětí) ve smyslu ustanovení § 32 odst. 2 o.s.ř. v souladu s ustálenou judikaturou soudů [srov. právní názor vyjádřený například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.11.1965, sp. zn. 5 Cz 102/65, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12, ročník 1966, nebo v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.6.1974, sp. zn. 11 Co 21/74, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49, ročník 1975, podle kterého je třeba zkoumat, zda mezi zastoupeným a zástupcem neexistuje rozpor v zájmech, tj. jinými slovy, zda vůbec zástupce zastupuje zastoupeného právně účinným způsobem; dále v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 2439/2007, podle něhož zástupce účastníka nesmí účastníka v řízení zastupovat, jestliže jejich zájmy jsou, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy zastoupeného účastníka řízení (pozn.: dříve ust. § 22 odst. 2 obč. zák., nyní obdobně ust. § 32 odst. 2 o.s.ř.); tento rozpor musí být v řízení zjištěn (postaven najisto), nebo v nálezu Ústavního soudu ze dne 17.10.2017, sp. zn. I. ÚS 1581/16, podle kterého se nadále uplatní požadavek plynoucí z judikatury dovolacího soudu, že střet zájmů (či „hrozící“ střet zájmů ve smyslu stávajícího ust. § 460 o.z.) „musí být v řízení postaven najisto“; taktéž v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.5.2011,

sp. zn. 21 Cdo 3871/2010; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2019,

sp. zn. 24 Cdo 2391/2019, nebo nálezu Ústavního soudu ze dne 26.9.2013,

sp. zn. III. ÚS 3333/11, podle kterého funkci opatrovníka nemůže vykonávat jen ten, kdo z důvodů soustavnější a dlouhodobější povahy má s opatrovancem protichůdné zájmy, takže je tu nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy; nejde proto o případ ojedinělého a dočasného (možného) střetu zájmů v určité přechodné právní situaci, který se řeší - obdobně jako při zastoupení ze zákona, např. ve vztahu mezi rodičem coby zákonným zástupcem a nezletilým dítětem - prostřednictvím ustanovení zvláštního zástupce (tzv. kolizního opatrovníka)], a proto není důvod, aby rozhodná otázka byla posouzena jinak.

Vznáší-li dovolatelka výhrady také proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, namítá-li zejména, že „H. podpořila stanovisko otce, který požadoval styk s dětmi o letních prázdninách v rozsahu 6 týdnů, ač se děti jednoznačně vyjádřily, že chtějí být o letních prázdninách s otcem pouze 4 týdny (resp. dcera CCCCC pouze 1 týden)“, že „otec sám při svém výslechu v opatrovnickém řízení uvedl, že by se dětem mohl plně věnovat pouze po dobu dvou týdnů, kdy by si vzal dovolenou“, že „H. záměrně pominula skutečnost, že otec je i dle svého vlastního přiznání gambler“, že „nepoměrný styk dětí s otcem o letních prázdninách je pro děti nevhodný i z tohoto hlediska“, a dovozuje-li na základě toho vlastní (odlišný) právní názor, že „zájmy ÚMPODu, resp. jím pověřené pracovnice H., jsou v hrubém rozporu se stanovisky a zájmy jí zastoupených dětí (§ 32 odst. 2 OSŘ)“, přičemž projevem tohoto rozporu má být zejména snížení výživného pro nezletilé děti a rozsah jejich styku s otcem o letních prázdninách, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 věty první o.s.ř., a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.

Nadto dovolací soud připomíná, že již z povahy projednávané věci by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dětmi nebo mezi dětmi navzájem, a proto nezletilé děti nemohou být zastoupeny některým z rodičů a z tohoto důvodu jim byl jmenován opatrovník (ust. § 892 odst. 3 o.z.). Soudem ustanovený opatrovník se v rozsahu, v jakém je oprávněn za dítě jednat, stává namísto rodiče zákonným zástupcem nezletilého a musí při zastupování opět sledovat základní účel opatrovnictví, tedy ochranu zájmů opatrovance (opatrovanců). Soudy se proto dále (správně) zabývaly (musely zabývat) i návrhem matky na jmenování jiného opatrovníka z důvodu domnělého střetu zájmů stávajícího opatrovníka se zájmy zastoupených nezletilých dětí. Odvolací soud potvrdil zamítnutí tohoto návrhu a náležitě své rozhodnutí zdůvodnil. Předně připomněl stanovisko zástupce ke stížnosti matky na jeho nesprávný úřední postup ze dne 20.11.2018, podle nějž opatrovníkem nezletilých dětí v řízení není konkrétní pracovnice, ale Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (k tomu srov. ust. § 469 a § 470 z.ř.s.), jehož jménem pověřený zaměstnanec jedná (jinými slovy tedy prezentuje stanovisko úřadu, nikoliv své vlastní). Konkrétně k námitce snížení výživného uvedl, že „H. považovala za přiměřené výživné to, které chtěla matka, ovšem v souladu s judikaturou Ústavního soudu namítla, že by při stanovení výživného měly být zohledněny náklady na realizaci styku otce s dětmi“, a tudíž „nejednala proti zájmům dětí, byť by důsledkem toho bylo stanovení nižšího výživného“. Dále k rozsahu styku otce s dětmi zmínil, že „snahu H. stranit otci v otázce jeho styku s dětmi nelze spatřovat v tom, že opomněla vůči soudu zmínit judikaturu ÚS podporující rovnoměrnou péči rodičů o děti během letních prázdnin, neboť řeší případy odlišné, kdy všichni zúčastnění žijí v České republice“. Pokud se týká dovolací námitky, že „H. záměrně pominula skutečnost, že otec je (i dle svého uvážení) gambler“ a že „nepoměrný styk dětí s ním o letních prázdninách je pro děti nevhodný i z tohoto hlediska“, není (nemůže být) v souvislosti s posouzením střetu zájmů opatrovníka a nezletilých dětí opodstatněná, a to již proto, že námitka gamblerství otce byla vznesena i v odvolání matky proti usnesení soudu prvního stupně ve věci samé (o svěření do péče a určení výživného) a dosud o ní nebylo rozhodnuto.

Protože tímto rozhodnutím řízení ve věci úpravy poměrů nezletilých dětí nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 9. 2020

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru