Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Cdo 878/2019Usnesení NS ze dne 21.01.2020

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.878.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

24 Cdo 878/2019-319

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mgr. Marka Del Favero, Ph.D., ve věci dodatečného projednání dědictví po P. Š., zemřelému dne 30. září 1998, posledně bytem v XY, za účasti 1) M. Š., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem v Praze, Západní č. 255/31, a 2) I. Š., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Věrou Liškovou, advokátkou se sídlem v Praze, Žitavského č. 1408, vedené u Obvodního soudu pro Prahu I. pod sp. zn. D 311/2000, o dovolání M. Š. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2018, č. j. 29 Co 197/2018-282, takto:

I. Dovolání M. Š. se odmítá.

II. M. Š. je povinen I. Š. zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Věry Liškové, advokátky se sídlem v Praze, Žitavského č. 1408.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání pozůstalého syna M. Š. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. 29 Co 197/2018-282, podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno po 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) odmítl, neboť dovolatelem vymezená hlediska přípustnosti nejsou k dosavadnímu řízení přiléhavá nebo nejsou vymezena vůbec.

Namítá-li dovolatel, že „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, přehlíží, že výtka předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Dovolatelem namítaný rozpor napadeného usnesení s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, co se týče ustanovení § 115a a 122 o. s. ř., není na místě, neboť vzhledem ke dni úmrtí zůstavitele se na dosavadní řízení aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soud řád, ve znění do 31. 12. 1999, podle kterého není třeba nařizovat k projednání odvolání jednání, směřuje-li proti usnesení (ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31. 12. 1999). Konečně také otázka vznesená dovolatelem, na níž dle něj závisí rozhodnutí odvolacího soudu a která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, není přiléhavá pro dosavadní řízení, neboť předmětem posuzování byla spornost části majetku z pozůstalosti, kdy v případě postupu podle ustanovení § 175k odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 1999 není souhlas, resp. nesouhlas, potencionálního dědice s dodatečným projednáním dědictví podstatný.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 1. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru