Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Cdo 634/2019Usnesení NS ze dne 27.03.2019

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.634.2019.1
Dotčené předpisy

§ 237 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 2388/19 ze dne 24.09.2019 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jaromír Jirsa

IV. ÚS 2388/19


přidejte vlastní popisek

24 Cdo 634/2019-657

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Vrchy ve věci dodatečného projednání dědictví po B. F., narozeném XY, zemřelém dne 8. října 1998, posledně bytem XY, za účasti B. F., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Taťánou Hyndrichovou, advokátkou se sídlem v Prostějově, Sušilova č. 1609/8, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 34 D 741/2014, o dovolání B. F. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. ledna 2018 č. j. 18 Co 129/2017-552, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání B. F. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2018 č. j. 18 Co 129/2017-552 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat; k vymezení přípustnosti dovolání srov. například právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013 sp. zn. 29 NSČR 55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, anebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).

Přípustnost dovolání nemůže založit ani dovolatelem obecně tvrzené porušení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť i zde dovolání postrádá náležitosti vyžadované v judikatuře Ústavního soudu, který dovozuje přípustnost dovolání i v situaci, kdy dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, a tedy v rozporu s jeho ústavně garantovanými základními právy, a je-li dovolatelem citovaná judikatura přiléhavá a dostatečně konkrétní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2016 sp. zn. I. ÚS 3507/16.

Dovolací soud rovněž neshledal naplnění předpokladů pro odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, jehož se dovolatel domáhal.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 3. 2019

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru