Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Cdo 3476/2019Usnesení NS ze dne 29.07.2020

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.3476.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

24 Cdo 3476/2019-338

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně INESA spol. s r.o., se sídlem v Praze, Masarykovo nábřeží č. 2015/4, IČO 60463996, zastoupené JUDr. Jiřím Bednářem, advokátem se sídlem v Praze, Na Rybníčku č. 1364/12, proti žalované L. v. D., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Vítem Berkou, advokátem se sídlem v Praze, Jánský vršek č. 323/13, o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 10 C 60/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 15. května 2019, č. j. 30 Co 226/2018-314, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 463 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Víta Berky, advokáta se sídlem v Praze, Jánský vršek č. 323/13.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 15. 5. 2019, č. j. 30 Co 226/2018-314, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. K otázce uplatnitelnosti odpůrčího nároku na náhradu podle ustanovení § 42a odst. 4 části věty za středníkem obč. zák., převede-li žalovaný následně majetek získaný odporovaným právním úkonem na další osobu neplatným právním úkonem, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 729/2016, a tam formulované závěry, že věřitel se může úspěšně domáhat ve smyslu ustanovení § 42a odst. 3 a 4 obč. zák. určení neúčinnosti právního úkonu jen vůči tomu, v jehož prospěch dlužník právní úkon učinil a kterému takto nabyté hodnoty stále (v době podání odpůrčí žaloby u soudu) náleží, neboť v případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné (například proto, že tomu, v jehož prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel - místo určení neúčinnosti právního úkonu

- domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2013 sp. zn. 21 Cdo 880/2012). Převede-li však žalovaný majetek získaný odporovatelným právním úkonem na další osobu až poté, co proti němu byla podána odpůrčí žaloba, tedy zjevně v úmyslu zmařit účel odpůrčí žaloby, jde o neplatný právní úkon ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. (k tomu srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2008 sp. zn. 29 Odo 732/2006 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 1605/2015), který nemůže mít za následek změnu majitele hodnot nabytých odporovatelným právním úkonem. Za této situace je i nadále dobře možné uspokojení věřitele z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku (neboť tomu, v jehož prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil, takto nabyté majetkové hodnoty stále patří), a věřitel proto má právo, aby bylo soudem určeno, že tento právní úkon je vůči němu právně neúčinný, nikoli však právo na náhradu podle ustanovení § 42a odst. 4 části věty za středníkem obč. zák.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně na základě výše uvedeného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 7. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru