Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

24 Cdo 2057/2019Usnesení NS ze dne 12.03.2020

HeslaPopření otcovství
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:24.CDO.2057.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 1449/20


přidejte vlastní popisek

24 Cdo 2057/2019-92

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA a JUDr. Romana Fialy v právní věci otce M. P., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Bc. Tomášem Kasalem, LL.M., advokátem se sídlem v Kolíně, Kutnohorská č. 43, proti nezletilým AAAAA (pseudonym), narozenému dne XY, BBBBB (pseudonym), narozenému dne XY, oba bytem v XY, oběma zastoupeným kolizním opatrovníkem městem Říčany, se sídlem Městského úřadu v Říčanech, Masarykovo náměstí č. 53/40, a matce M. P., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Norbertem Hemelíkem, advokátem se sídlem v Říčanech, Lipanská č. 331/7, o návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství a o popření otcovství, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 0 Nc 10003/2018, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2018, č. j. 32 Co 283/2018-59, takto:

Dovolání otce se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2018, č. j. 32 Co 283/2018-59, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť je napadené rozhodnutí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k podmínkám pro prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1012/2016, uveřejněné pod číslem 95/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v něm vyjádřený právní závěr, že prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství podle ustanovení § 792 o. z. představuje výjimečný postup, kterým je zasahováno do stabilních poměrů dítěte, které jsou chráněny prekluzivní lhůtou k popření otcovství a jejichž ochrana je výrazem zákonodárcem provedeného vážení právně relevantních zájmů dítěte, právního otce a případně i biologického otce. Tento postup slouží výhradně k umožnění nápravy poměrů v případech, kdy stávající stav působí takové následky, které se příčí základním hodnotám společnosti do té míry, že jeho zachování je společensky zcela nepřijatelné, a které proto odůvodňují zásah do stabilních poměrů dítěte).

Přípustnost dovolání nezakládá ani odkaz dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 15/09, kterým bylo zrušeno ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jenž stanovilo, že manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem. Zároveň však Ústavní soud vyslovil, že uvedený závěr neznamená časovou neomezenost podání žaloby na popření otcovství. Proto se do rozporu s citovaným nálezem nedostává nynější právní úprava lhůty k podání žaloby na popření otcovství obsažená v ustanovení § 785 odst. 1 větě první o. z., podle níž manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce na základě výše uvedeného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se tímto rozhodnutím řízení nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 3. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru