Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

23 Nd 200/2020Usnesení NS ze dne 28.05.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:23.ND.200.2020.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

23 Nd 200/2020-24

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové v exekuční věci oprávněného V. Š., narozeného XY, bytem XY, proti povinné J. W., narozené XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 599/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 599/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Dne 17. 2. 2020 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doručena žádost soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 25. 2. 2020, č. j. 33 EXE 599/2020-13, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok pod bodem I) a rozhodl o tom, že věc bude po doručení usnesení oprávněnému předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok pod bodem II).

Tento postup odůvodnil Obvodní soud pro Prahu 5 tím, že lustrací v centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že povinná měla poslední bydliště v ČR na adrese XY, ale v současné době má ukončený pobyt.

K odvolání oprávněného Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 3. 2020, č. j. 25 Co 95/2020-20, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

Ve svém usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), pak Nejvyšší soud připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení, jímž je právě zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není proto případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno (obdobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 343/2018, či ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011). Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2020

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru