Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

23 Cdo 879/2013Usnesení NS ze dne 06.05.2013

HeslaVady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.879.2013.1
Dotčené předpisy

§ 79 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

23 Cdo 879/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně ČSOB pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, se sídlem v Pardubicích – Zelené předměstí, Masarykovo náměstí č. 1458, PSČ 532 18, IČO, 45534306, zastoupené JUDr. Michalem Bendou, advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská č. 6, proti žalovanému J. H., o zaplacení částky 1.209,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 111 EC 149/12011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2012, č. j. 8 Co 31/2012 - 25, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2012, č. j. 8 Co 31/2012 - 25, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 28. listopadu 2011, č. j. 111 EC 149/2011 - 14, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 28. listopadu 2011, č. j. 111 EC 149/2011 - 14, odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. srpna 2011 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu neobsahuje skutková tvrzení zejména o způsobu placení pojistného, jeho výši, periodicitě, pojistném období a za jaké období je dlužné pojistné požadováno. Žalobce pouze odkazuje na tzv.“specifikaci pohledávky“. Pro tyto nedostatky – neurčitost a nesrozumitelnost návrhu - není možno pokračovat v řízení (§ 174a odst. 3 o. s. ř.) a z tohoto důvodu soud prvního stupně návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítl, aniž žalobkyni vyzýval k odstranění vad tohoto podání.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. ledna 2012, č. j. 8 Co 31/2012 - 25, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Přisvědčil soudu prvního stupně v jeho závěru, o nemožnosti vydat platební rozkaz z důvodu vad návrhu. Vylíčení skutkových tvrzení v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu neumožňuje soudu provést právní kvalifikaci žalobcem tvrzeného nároku a jedná se tak o návrh nesrozumitelný a neurčitý.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil a odchýlil se od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nejsou-li v žalobě uvedena všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže jsou v ní vylíčené alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět po skutkové stránce.

Vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojil k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže. Z obsahu žaloby, v daném případě návrhu na podání elektronického platebního rozkazu, a přiložené listiny – specifikace pohledávky, na kterou žalobkyně v návrhu výslovně odkazuje, je nepochybné, čeho a v jakém rozsahu se žalobkyně po žalovaném domáhá. Namítá, že odvolací soud bezdůvodně odmítl dosavadní konstantní judikaturu Nejvyššího soudu Z uvedených důvodů dovolatelka navrhla, aby usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání je v dané věci přípustné podle § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), a je i důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání, přičemž vzhledem k přípustnosti podaného dovolání je dovolací soud povinen přihlédnout též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnostem), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady se ze spisového materiálu nepodávají.

Dovolací argumenty žalobkyně jsou především kritikou právního posouzení věci odvolacím soudem při řešení procesní otázky (otázky náležitostí žaloby – návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) co do vylíčení rozhodujících skutečností.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Obsahové náležitosti žaloby vymezuje ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. tak, že žaloba musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z ní patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Ve shodě s výkladem podávaným právní teorií i soudní praxí se rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 1996, sp. zn. 2 Cdon 245/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 1998, pod číslem 4), tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod žaloby) není povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodujících skutečností slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce a k jeho identifikaci umožňující odlišení od předmětů jiných řízení. Tentýž předmět řízení je ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. upravujícího překážku litispendence (věci zahájené) a ve smyslu ustanovení § 159a odst. 5 o. s. ř. upravujícího překážku rei iudicatae (věci pravomocně rozhodnuté) dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn, tedy ze stejného skutku. I s ohledem na nutnost posouzení, zda se nejedná o tentýž předmět řízení a nejsou tudíž dány uvedené překážky řízení, musí předmět řízení splňovat všechny náležitosti předepsané v § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1, § 174a o. s. ř.

Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, která by bránila pokračování v řízení (§ 174a odst. 3 o. s. ř.), jestliže v něm vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod číslem 209); povinnost tvrzení může být splněna i dodatečně. Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít - zprostředkovaně - původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 15. května 1996, sp. zn. 3 Cdon 370/96 a dále v rozsudku ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2003, pod číslem 35, a rozsudku sp. zn, 29 Odo 742/2006 ze dne 15. července 2008, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 38/2009).

V návrhu na zahájení řízení jde o zásadní určení skutku tak, aby žaloba byla projednatelná, tj. že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen rozhodujícími skutečnostmi. Povinnost účastníka uložená mu ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. se tedy týká všech významných skutečností pro rozhodnutí ve věci. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor.

V projednávané věci spočívá dovoláním napadené rozhodnutí na závěru, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je vadný, neboť pro nedostatek vylíčení rozhodujících skutečností je neúplný, schází vymezení období, za nějž je dlužné pojistné požadováno, není tak zřejmé jak žalobce dospěl k výpočtu vymáhané částky, což neumožňuje soudu individualizaci skutku a právní kvalifikaci žalobkyní tvrzeného nároku. Ani z přiložených dokladů není zřejmé, jak žalobce k uvedené částce dospěl. Tento závěr shledává dovolací soud nesprávným.

Z obsahu spisu (z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na č. l. 1 – 11 a z jejich příloh, na které návrh výslovně odkazuje – zejména na specifikaci pohledávky, dále pak z pojistné smlouvy) je zřejmé, že žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.209,- Kč a dále zákonného úroku z prodlení z vymáhané částky od 25. 12. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010 ve výši 7,5 % od 1. 7. 2011 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Vymáhanou částku požadovala na základě tvrzení, že došlo k zániku pojistné smlouvy „MOBILITY“ číslo 6105735736 uzavřené mezi účastníky dne 16. listopadu 2007 z důvodu neplacení pojistného s účinností ke dni 24. prosince 2009 a žalobkyni vzniklo právo na pojistné ve výši 806,- Kč za období od 16. srpna 2009 do 15. listopadu 2009 a za období 16. listopadu 2009 do 24. prosince 2009 ve výši 403,- Kč - tedy celkem 1.209,- Kč, které žalovaný žalobkyni neuhradil.

Jelikož z obsahu návrhu a příloh je nepochybné, čeho a v jakém rozsahu se žalobkyně po žalovaném domáhá, není rozhodnutí odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) správné. Soudy obou stupňů pominuly, že žaloba nemusí obsahovat všechna úplná skutková tvrzení a že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkované i původ v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř.).

Lze tak uzavřít, že v důsledku nesprávné aplikace ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. právní posouzení věci odvolacím soudem co do závěru, že byly splněny podmínky pro odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neobstojí a dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl uplatněn právem.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení odvolacího soudu zrušil; protože důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 a odst. 6 o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. května 2013

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru