Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

23 Cdo 5064/2017Usnesení NS ze dne 21.11.2017

HeslaVady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.5064.2017.1
Dotčené předpisy
§ 241a odst. 2 o. s. ř.

přidejte vlastní popisek

23 Cdo 5064/2017-107

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Holz Schiller s.r.o., se sídlem v Klatovech, Koldinova 799, PSČ 339 57, IČO 49196111, zastoupené Mgr. Jindřichem Sojkou, advokátem, se sídlem v Klatovech, Pražská 119, PSČ 339 01, proti žalované DLAC s.r.o., se sídlem v Praze 10 - Hostivaři, Hornoměcholupská 60/561, PSČ 102 00, IČO 27901378, zastoupené Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem, se sídlem v Praze, Náchodská 760/67, PSČ 193 00, o zaplacení částky 303 395 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 56/2016, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2017, č. j. 51 Co 101/2017-85, ve znění usnesení ze dne 7. srpna 2017, č. j. 51 Co 101/2017-103, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 20. února 2017, č. j. 26 C 56/2016-74, neprodloužil žalované lhůtu stanovenou usnesením ze dne 20. ledna 2017, č. j. 26 C 56/2016-70, (výrok pod bodem I) a nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků za odvolání (výrok pod bodem II).

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. dubna 2017, č. j. 51 Co 101/2017-85, ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2017, č. j. 51 Co 101/2017-103, odmítl odvolání žalované do výroku pod bodem I usnesení soudu prvního stupně (výrok pod bodem I) a potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II (výrok pod bodem II).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, když měla za to, že odvolací soud nedostatečně zhodnotil její majetkové poměry v poměru k předmětnému soudnímu poplatku a domnívala se, že otázka posuzování poměru mezi výší soudního poplatku a finanční situace žalované bude dovolacím soudem posouzena jinak, a to v její prospěch. Žalovaná tudíž spatřovala přípustnost dovolání dle § 237 o. s. ř. v tom, „aby dovolací soud vyřešenou právní otázku posoudil jinak“. Žalovaná požadovala, aby dovolací soud dovolání vyhověl a napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3 věty prvé o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace testu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).

Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Jak již Nejvyšší soud dříve judikoval (usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013), dovolací námitka, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ani v režimu § 238a o. s. ř., ani v režimu § 237 o. s. ř. Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak, než jak vyplývá z dosavadní judikatury“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2014, sp. zn. 29 NSČR 46/2014, a další).

Tomuto požadavku dovolatelka v nyní posuzovaném dovolání (posouzeném z obsahového hlediska) nedostála.

To, že má dovolatelka jiný názor na skutkové a právní závěry odvolacího soudu, event. nesouhlasí s jeho procesními postupy, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu § 238a o. s. ř. (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. listopadu 2017

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru