Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

23 Cdo 444/2020Usnesení NS ze dne 21.05.2020

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.444.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243 písm. a)) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

23 Cdo 444/2020-325

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce Mgr. Miroslava Lahody, se sídlem v Tišnově, nám. Komenského 124, identifikační číslo osoby 72015802, jako insolvenčního správce dlužníka Tasman – stav s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Brně – Ponavě, Kartouzská 224/4, identifikační číslo osoby 27660770, zastoupeného JUDr. Karlem Maláskou, LL.M., advokátem se sídlem v Tišnově, nám. Komenského 124, proti žalovanému K. L., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Petrem Pyšným, advokátem se sídlem v Ostravě, Občanská 1115/16, o zaplacení 4 684 486,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 117 C 36/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2019, č. j. 74 Co 122/2018-251, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost výroku I a výroku III rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2019, č. j. 74 Co 122/2018-251, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 7. 3. 2018, č. j. 117 C 36/2015-201, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.

Odůvodnění:

Okresní soud v Břeclavi jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. 3. 2018, č. j. 117 C 36/2015-201, zamítl žalobu co do částky 3 041 998,80 Kč s příslušenstvím (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 642 487,50 Kč s příslušenstvím (výrok II), rozhodl, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi náklady státu (výrok IV).

K odvolání žalovaného směřujícímu proti výrokům II, III a IV rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II a III (výrok I rozsudku odvolacího soudu), zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalovanému povinnosti nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 36 784 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Svůj návrh odůvodnil tak, že žalobce jako insolvenční správce přistoupí neprodleně k vydobytí přisouzených částek ve vykonávacím řízení, přičemž vymožené částky využije jednak k uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou, jednak k částečnému uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů. V případě zrušení dovoláním napadeného rozsudku pak bude pro žalovaného velmi obtížné domoci se exekučně vymoženého plnění zpět. Za uvedeného stavu žalovanému podle jeho názoru hrozí závažná újma.

Žalobce se k návrhu žalovaného nevyjádřil.

Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Jedním z nezbytných předpokladů pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti je skutečnost, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). V souladu se závěry, které dovolací soud formuloval a odůvodnil v tomto rozhodnutí, a od nichž se neodchýlil ani ve své navazující judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovodil, že v poměrech žalovaného v dané věci jsou naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu výroků I a III, neboť v případě, že by žalovaný v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byl nucen žalobci plnit přisouzenou částku, není pochyb o tom, že by mu hrozila závažná újma. Odklad vykonatelnosti v projednávané věci se přitom nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah podaného návrhu na odklad vykonatelnosti posoudil Nejvyšší soud s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), s nímž byl spojen, a dovodil, že zrušovacího výroku II rozsudku odvolacího soudu se návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti netýká, neboť ve vztahu k němu postrádá jakékoli odůvodnění.

Jelikož Nejvyšší soud má v poměrech dané věci předpoklady, za kterých může být odložena vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, za splněné, návrhu žalovaného vyhověl a vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu odložil v rozsahu výroků I a III do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 5. 2020

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru