Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

23 Cdo 3299/2020Usnesení NS ze dne 25.02.2021

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.3299.2020.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

23 Cdo 3299/2020-218

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci žalobkyně BBP Stavby s.r.o., se sídlem v Praze 7, Korunovační 103/6, identifikační číslo osoby 03875199, zastoupené JUDr. Tomášem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, proti žalované Armádní Servisní, příspěvková organizace, se sídlem v Praze 6, Podbabská 1589/1, identifikační číslo osoby 60460580, zastoupené JUDr. Barborou Peškovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Štramberská 143/12, o zaplacení 644 036,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 20 C 3/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2020, č. j. 72 Co 462/2019-197, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Barbory Peškové, advokátky se sídlem v Praze 10, Štramberská 143/12.

Odůvodnění:

Žalobkyně se jako zhotovitelka podanou žalobou domáhala na žalované jako objednatelce zaplacení víceprací, jež měly spočívat v dodávce a montáži vnitřních žaluzií a parotěsných folií při realizaci veřejné zakázky „Zateplení obvodového pláště - Praha 6 - Ruzyně, U Prioru č. p. 938/6 - část 2 - zateplení objektu ‚C‘“. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že dodávka a montáž těchto žaluzií a folií byly součástí zadávací a projektové dokumentace a jako taková nepředstavovaly vícepráce nad rámec sjednaného předmětu smlouvy o dílo.

Obvodní soud pro Prahu 6 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. 7. 2019, č. j. 20 C 3/207-160, zamítl žalobu o zaplacení částky 644 036,40 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozhodnutím k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I napadeného rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného rozhodnutí).

Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se také s jeho právním hodnocením. Odvolací soud připomněl, že cena díla byla mezi účastnicemi sjednána jako pevná, zahrnující všechny náklady zhotovitele, a změnit ji bylo možno pouze způsobem ve smlouvě uvedeným. Žalovaná dodávku a montáž žaluzií a fólií jako vícepráce neschválila a účastnice ohledně nich ani nesjednaly dodatek ke smlouvě. Požadavek žalované na vnitřní žaluzie a parotěsnou zábranu (fólii) byl navíc obsažen již v zadávací dokumentaci, na kterou odkazoval rovněž krycí list soupisu prací a dodávek podle jednotlivých položek. Jako správnou označil odvolací soud také aplikaci judikatury Nejvyššího soudu týkající se víceprací ze strany soudu prvního stupně (zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3085/2016), jakož i závěr, že v poměrech projednávané věci byly dodávka a montáž žaluzií a parotěsné fólie plněním na základě smlouvy o dílo, a proto nemohou představovat bezdůvodné obohacení na straně žalované.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, jež má za přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, resp. která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatelka namítá, že odvolací soud věc posoudil nesprávně, když na věc aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu týkající se víceprací a bezdůvodného obohacení (rozsudek ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 1043/2005, a ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008) vztahující se k úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a nezabýval se otázkou, zda se žalovaná na žalobkyni obohatila „bez spravedlivého důvodu“ ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, který se na smlouvu (uzavřenou dne 23. 3. 2016) vztahuje. Podle dovolatelky odvolací soud nezkoumal, zda je spravedlivým důvodem pro zaplacení víceprací skutečnost, že žalovaná jako zadavatel veřejné zakázky zapracovala (ukryla) do projektové dokumentace informace o požadovaném rozsahu díla, aniž by však tyto informace promítla do výkazu výměr, přičemž tato otázka dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena. Dovolatelka proto navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, příp. aby také zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť ani tento věc neposoudil podle platné a účinné právní úpravy.

K dovolání žalobkyně podala žalovaná vyjádření, v němž odmítla argumentaci dovolatelky a ztotožnila se s právním posouzením věci soudu prvního stupně a odvolacího soudu. Podle žalované je předmětná judikatura Nejvyššího soudu použitelná i v projednávané věci, dovolání proto označuje za nepřípustné a navrhuje, aby je Nejvyšší soud jako takové odmítl.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.).

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Námitka dovolatelky, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda je spravedlivým důvodem pro zaplacení víceprací skutečnost, že žalovaná jako zadavatelka veřejné zakázky zapracovala (ukryla) do projektové dokumentace informace o požadovaném rozsahu díla, aniž by však tyto informace promítla do výkazu výměr, nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Odvolací soud v tomto směru vycházel ze skutkového závěru soudu prvního stupně, podle něhož dodávku a montáž sporných parotěsných fólií a vnitřních žaluzií vyžadovala již zadávací dokumentace (prostřednictvím tam uvedeného odkazu na projektovou dokumentaci), a ačkoli předmětné folie a žaluzie nebyly v krycím listu soupisu vedeny jako samostatně ocenitelné položky, tak z tohoto dokumentu vyplývalo, že „k úplnému popisu požadovaných prací slouží projektová dokumentace.“ Ze skutkových zjištění odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně proto vyplývá, že při oceňování jednotlivých položek výkazu výměr bylo nutno vycházet také z projektové dokumentace. Pokud dovolatelka uvádí, že požadavek dodávky a montáže předmětných vnitřních žaluzií a folií byl žalovanou zapracován, resp. „ukryt“ v projektové dokumentaci, aniž by byl zohledněn ve výkazu výměr, konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění, než odvolací soud, a ve skutečnosti tak jde o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení. Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů ovšem v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 30. 9. 2017 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatelka k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).

Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nemůže založit ani námitka dovolatelky, podle níž odvolací soud nesprávně vycházel z judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k již neúčinné úpravě obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb. a nezabýval se otázkou, zda se žalovaná na žalobkyni obohatila „bez spravedlivého důvodu“ ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., neboť odvolací soud své rozhodnutí výlučně na této otázce nezaložil. Odvolací soud své rozhodnutí (nad rámec aplikace dovolatelkou označené judikatury) založil rovněž na závěru, že vzhledem k výše zmíněným odkazům na projektovou dokumentaci uvedeným v zadávací dokumentaci a krycím listu soupisu, dodávka a montáž parotěsných folií a vnitřních žaluzií byly sjednány jako plnění na základě uzavřené smlouvy o dílo, a nelze je proto považovat za tzv. vícepráce (práce požadované žalovanou nad rámec sjednaného rozsahu díla). Jestliže dovolatelka tento další závěr, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí, nenapadla přípustnou dovolací námitkou, nemůže žádný další dovolací důvod naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech dovolatelky nijak projevit, což činí její dovolání i v tomto rozsahu nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vzhledem k výše uvedenému tak dovolací soud dovolání žalobkyně směřující proti výroku I napadeného rozsudku dle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah dovolání, jež dovolatelka výslovně nevymezila, posoudil Nejvyšší soud s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) a dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání nesměřuje, neboť ve vztahu k nákladům řízení postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Nadto by v uvedeném rozsahu nebylo dovolání podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ani přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. 2. 2021

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru