Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

23 Cdo 1191/2013Rozsudek NS ze dne 19.12.2013

HeslaNebezpečí záměny
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.1191.2013.1
Dotčené předpisy

§ 47 obch. zák.


přidejte vlastní popisek

23 Cdo 1191/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornohové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně Simply You Pharmaceuticals a. s., se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3, IČO 25385381, zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Wellnerova 1322/3C, 779 00 Olomouc, proti žalované VIVACO s. r. o., se sídlem třída Edvarda Beneše 1534/62, 500 12 Hradec Králové, IČO 25959263, zastoupené JUDr. M. K., patentovým zástupcem, o ochranu proti porušování práv z ochranné známky a proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Cm 15/2011, k dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č. j. 3 Cmo 186/2012-224, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č. j. 3 Cmo 186/2012-224, v rozsahu, ve kterém byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I a ve výroku pod bodem II v části, jíž byl zamítnut nárok týkající se stažení jiného provedení obalu výrobku, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2012, č. j. 19 Cm 15/2011-157, ve výroku pod bodem I a ve výroku pod bodem II v části, jíž byl zamítnut nárok, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala na žalované ochrany před jednáním nekalé soutěže a jednáním proti porušování ochranných známek žalobou, v níž požadovala, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se nekalé soutěže spočívající v rozšiřování, tj. zejména v nabízení k prodeji, distribuci, prodeji a reklamě výrobku pod názvem „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, a v užívání sloganu „Psí sádlo - tradiční bylinná mast“ při propagaci svých výrobků, a dále povinnost stáhnout výrobky uváděné na trh pod vyobrazením dle žaloby a uhradit žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 200.000 Kč.

Jednání, jímž podle tvrzení žalobkyně žalovaná zasahuje do práv žalobkyně z ochranných známek, a to podle § 8 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen ZOZ), a současně je jednáním nekalé soutěže podle § 44 odst. 1, § 47 a § 48 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.). Nároky uvedené v žalobě žalobkyně tvrdila proti žalované jako nároky z porušení práv vlastníka ochranných známek a také jako nároky z jednání nekalé soutěže podle § 53 obch. zák.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. února 2012, č. j. 19 Cm 15/2011-157, žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se ve vztahu k žalobkyni jednání nekalé soutěže spočívající v rozšiřování, tj. zejména v nabízení k prodeji, distribuci, prodeji a reklamě výrobku pod názvem „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, a v užívání sloganu „Psí sádlo - tradiční bylinná mast“ při propagaci svých výrobků zamítl (výrok I.), dále uložil žalované povinnost stáhnout výrobky uváděné na trh pod vyobrazením

(dále jen obr. 1),

co do zbytku nároku týkající se stažení jiného provedení obalu výrobku žalobu zamítl (výrok II.), dále uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 100.000 Kč; co do částky 100.000 Kč žalobu zamítl (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

K odvolání žalobkyně i žalované Vrchní soud v Praze (dále jen odvolací soud) rozsudkem ze dne 25. září 2012, č. j. 3 Cmo 186/2012-224, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil a ve výrocích III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud vzal za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem značného množství ochranných známek a že některé z těchto známek jsou zapsány i pro označení „psí sádlo“ (samo označení „psí sádlo“ je většinou ve veřejnosti spojováno s bylinným produktem, neboť přinejmenším části populace je známo, že produkt živočišný – sádlo ze psa – na trhu nabízen není, protože by to bylo v rozporu s právními předpisy), dále že účastníci jsou nepochybně v přímém soutěžním vztahu. Pokud jde o nároky z titulu ochrany žalobkyně proti nekalé soutěži, má odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za to, že jednání žalované při nabízení a distribuci konkrétního obalu inkriminovaného produktu s označením „Psí sádlo“ (jak je vyobrazen ve výroku II. rozsudku soudu prvního stupně) není v souladu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli (zde žalobkyni), neboť tento obal je zaměnitelný s obaly žalobkyně a žalovaná neučinila v dostatečné míře opatření, aby zaměnitelnost pokud možno vyloučila nebo podstatně omezila. Odvolací soud vzal také v úvahu, že za řízení bylo na návrh žalobkyně vydáno předběžné opatření, kterým bylo žalované uloženo zdržet se nabízení výrobku „Psí sádlo“ v obalech dle vyobrazení. Pokud tedy žalovaná provedla dílčí změnu obalu na základě předběžného opatření, nestalo se tak z jejího vlastního rozhodnutí a dobrovolně. V řízení před soudem prvního stupně také nebylo odpovídajícím způsobem prokázáno, že v distribuční síti se skutečně již žádné takové výrobky nevyskytují. Odvolací soud se ztotožnil i s právním závěrem soudu prvního stupně, který se vztahuje ke stažení jiného provedení obalu výrobku „Psí sádlo“, že obal v jiném provedení nepůsobí klamavě a nenaplňuje znaky skutkové podstaty nekalé soutěže. Odvolací soud má, rovněž ve shodě se soudem prvního stupně, za to, že samotné označení „Psí sádlo“, event. s dovětkem, že jde o tradiční bylinnou mast a tomu odpovídající slogan, bez dalšího rovněž nenaplňují znaky skutkové podstaty nekalé soutěže.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně (dále jen dovolatelka) v zákonné lhůtě dovoláním do potvrzujícího výroku rozsudku (tj. do té části výroku, jíž je potvrzován zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, a dále do té části výroku, jíž je potvrzována poslední část výroku II. rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby co do nároku týkajícího se stažení jiného provedení obalu výrobku žalované). Dovolatelka ještě upřesňuje, že podané dovolání nesměřuje proti potvrzujícímu výroku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti žalované stáhnout výrobky v tam uvedených obalech. Z obsahu dovolání žalobkyně vyplývá, že je považuje za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť se podle ní jedná o rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, je-li v napadeném rozhodnutí řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

Důvodnost svého dovolání opírá dovolatelka o ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, resp. obou soudů, z nichž vyplývá, že se podle ní jedná o případ, kdy nalézací soudy obou stupňů věc po právní stránce nesprávně posoudily. Zásadní právní otázku spatřuje dovolatelka v tom,

a) zda označení výrobku, které obsahuje obecná slova ze slovní zásoby, a stalo se pro určitý druh zboží druhovým či popisným, požívá ochrany v případě, že je užíváno pro jiný typ výrobku, a to jak z pohledu práva nekalé soutěže, tak z pohledu práva známkového,

b) zda lze označení sestávající se ze slov běžné slovní zásoby, která jsou běžně užívána pro označení živočišného tuku, který se užíval na léčebné účely, považovat za zdruhovělé i pro označení bylinné masti na léčebné účely, resp. zda je takové označení užité pro bylinné masti chráněno právem nekalé soutěže či právem známkovým,

c) zda výluka uvedená v ust. § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ platí i v případě, je-li sporné označení užíváno k označení zboží, tedy jako ochranná známka,

d) zda je soud v řízení o ochraně proti nekalé soutěži, resp. v řízení o ochraně právního vlastnictví ochranné známky, oprávněn nahradit chybějící důkazy vlastními úvahami,

e) zda je soud v řízení o ochraně proti nekalé soutěži, resp. v řízení o ochraně právního vlastnictví ochranné známky, povinen poučit účastníka řízení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

K posledně definovaným dvěma otázkám dovolatelka dodává, že tyto obsahově vystihují dovolací důvod a jsou tedy přípustné. Jde podle ní o argumentaci, z níž se podává, že tvrzená vada procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) zahrnuje podmínku existence právní otázky zásadního významu (viz závěry NS ČR ve věci sp. zn. 29 1355/2006, resp. závěry Ústavního soudu ČR ve věci sp. zn. III. ÚS 10/06).

Dovolatelka se domnívá, že ač právní otázka, která byla soudem nesprávně řešena, se netýkala přímo otázky posuzování zaměnitelnosti, nýbrž toho, zda je označení zdruhovělé a jaký náhled na označení mají spotřebitelé, jádro věci je obdobné. Druhovost označení, stejně jako jeho zaměnitelnost, nelze podřadit ani výlučně pod otázku skutkovou ani výlučně pod otázku právní. Dovolatelka je přesvědčena, že zdruhovění označení pro bylinné masti prokázáno nebylo. Právní otázkou k řešení je, zda lze označení sestávající se ze slov běžné slovní zásoby, která jsou běžně užívána pro označení živočišného tuku, který se užíval na léčebné účely, považovat za zdruhovělé i pro označení bylinné masti na léčebné účely, resp. zda je takové označení užité pro bylinné masti chráněno právem nekalé soutěže či právem známkovým. Dovolatelka má za to, že je odůvodněn závěr, že označení PSÍ SÁDLO není pro bylinné masti druhové či popisné, a že je dána ochrana jak ve směru práva nekalé soutěže, tak práva známkového. Pokud jde o zásah do práv z ochranných známek, dovolatelka uvádí, že se odvolací soud ani soud prvního stupně nijak nevypořádal s tvrzením žalobkyně, že pro takové posouzení nejsou splněny podmínky, tedy že se výluka uvedená v § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ použije pouze v případech, je-li označení užíváno v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Podle názoru dovolatelky v rozporu s pravidly hospodářské soutěže je minimálně nekalosoutěžní jednání žalované, která předmětné označení používá takovým způsobem, že vzniká nebezpečí záměny výrobků žalobkyně s výrobky žalované na straně veřejnosti. Dovolatelka se domnívá, že odvolací soud se s odvolacími námitkami nijak nevypořádal, jeho rozhodnutí je zcela formální a není dostatečně odůvodněné. Dovolatelka je přesvědčena, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť soud nesprávně aplikoval jak ustanovení ZOZ tak i obch. zák. v oblasti ochrany proti nekalé soutěži; postup soudu hodnotí jako nepředvídatelný, samotné rozhodnutí za zcela neodůvodněné a v rozporu se zákazem libovůle. Dovolatelka proto navrhuje, aby Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek odvolacího soudu, a to v potvrzujícím výroku v celé části.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") úvodem poznamenává, že rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony.

Nejvyšší soud, jako soud dovolací, po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., zkoumal, zda je tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř.) připouští. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v § 237 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. s. ř. Podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Dovolání žalobkyně do rozsudku odvolacího soudu, kterým byl odvolacím soudem potvrzen v pořadí první rozsudek (resp. část rozsudku) soudu prvního stupně ve věci samé, jímž byla žaloba žalobkyně zamítnuta, přichází v úvahu jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Přípustnost dovolání pak není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až kladným závěrem dovolacího soudu, že tomu tak vskutku je. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, činí dovolací soud předběžně, zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Dospěje-li ke kladnému závěru, jde o přípustné dovolání a dovolací soud bez dalšího přezkoumá napadený rozsudek a rozhodne o něm meritorně.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním právním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních (ať již v rovině procesní nebo z oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tak zásadně důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Nesprávným právním posouzením věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívá, jinými slovy, bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu.

Jelikož ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání zpochybnil.

Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Přípustnost dovolání pak není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až kladným závěrem dovolacího soudu, že tomu tak vskutku je.

V projednávané věci dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání žalobkyně je podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné a důvodné, neboť odvolací soud i soud prvního stupně rozhodly o žalobkyní uplatněném nároku z titulu ochrany práv z ochranných známek a z titulu nekalé soutěže žalované v rozporu s hmotným právem.

Oba soudy dospěly v souladu s hmotným právem k závěru (u výše uvedené části žalobkyní popsaného jednání žalované), že v předmětné záležitosti účastníci jsou soutěžiteli na trhu s léčivými mastmi, žalovaná nabízí a prodává výrobek označený shodně s výrobkem žalobkyně názvem „Psí sádlo“ a tím neoprávněně využívá podpory prodeje – reklamy prováděné žalobkyní, čímž se žalovaná dopouští nekalého soutěžního jednání, a to vyvolání nebezpečí záměny a parazitování na výkonech jiného soutěžitele – žalobkyně.

Vyšly ze zjištění, že žalobkyně v r. 2009 uvedla na trh nový výrobek – bylinnou mast pod názvem „Psí sádlo“ v obalu dle níže uvedeného vyobrazení

(dále jen obr. 3),

který masivně propaguje formou inzerce v médiích (obaly výrobku, inzerce v časopisech, monitoring inzerce, přehled nákladů na inzerci), vzhled těchto obalů má chráněn jako ochrannou známku. Žalovaná následně na trh uvedla též bylinnou mast v obalu

(viz obr. 2).

Tento obal si přihlásila žalovaná k ochraně formou ochranné známky dne 17. 9. 2010, řízení o zápisu dosud neskončilo.

Soudy dospěly k závěru, že žaloba je po právu jen v části (viz výše). Pokud jde o užití sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, dospěly k závěru, že v tomto rozsahu (požadovaný zákaz užití uvedeného označení) žaloba důvodná není. Slogan „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ obsahuje podle soudu prvního stupně totiž obecná slova ze slovní zásoby, a proto nelze připustit, a to ani formou ochrany proti jednání nekalé soutěže, zákaz užívání těchto slov. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obal svého výrobku změnila, a to tak, že na obalu je uvedeno nikoliv „tradiční bylinná mast“, ale pouze „bylinná mast“, což odpovídá obsahu masti. Podle soudu nelze rozumně předpokládat, že by si spotřebitel spojoval slova „Psí sádlo“ s živočišným tukem, a proto označení „bylinná mast“ je označením uvádějícím faktické složení masti a nelze ho tudíž zakázat či považovat za schopné poškodit žalobkyni.

Pokud se týká obalu výrobků, dospěly soudy k závěru, že v daném případě žalobkyně prokázala, že jednáním žalované došlo k napodobení výrobků žalobkyně v uvedeném obalu (dle obr. 3) s výrobky žalované (dle obr. 2), přičemž napodobení podle § 47 spatřuje soud v použití obdobného barevného odstínu obalu a kombinace barev modré s červenou, v použití obdobného motivu hmoždíře s bylinami a v použití obdobného textu na obalu. Žalovaná neučinila veškerá opatření, která od ní lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučila nebo alespoň podstatně omezila a toto její jednání je způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. Z tohoto důvodu soudy vyhověly návrhu žalobkyně na stažení sporných výrobků z trhu, ale pouze ve sporných obalech (viz výše), nikoliv v jakýchkoliv obalech obsahujících slova „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“. Dovodily, že priorita užití a kombinace motivů použitých na obalu svědčí žalobkyni.

Dále soudy dospěly ke shodnému závěru, že není důvodný nárok z titulu ochrany proti neoprávněnému zásahu do práv k ochranné známce, neboť část ochranné známky žalobkyně ve znění „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ je tvořena slovy obecnými, z běžné slovní zásoby, případně lze (pro léčebné masti) název „Psí sádlo“ považovat za název zdruhovělý. Ochrany se z tohoto titulu domáhat nelze, a to z důvodu omezení ochrany podle § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ, navíc ochranné známky žalobkyně jsou zapsány v provedení kombinovaném a jako takové je nutné je posuzovat jako celek a nelze z nich vytrhovat část o znění „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“.

Dovolací soud k dovolacím důvodům dovolatelky prozkoumal argumentaci a závěry odvolacího soudu, který svým rozsudkem potvrdil jako věcně správný výrok I. rozsudku soudu prvního stupně (o zamítnutí žaloby na uložení povinnosti žalované zdržet se ve vztahu k žalobkyni jednání nekalé soutěže, včetně užívání sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“) a který potvrdil celý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (tj. tímto zamítl žalobu i co do zbytku nároku týkajícího se stažení jiného provedení obalu výrobku žalované).

Pokud jde o práva žalobkyně z ochranných známek, dovolací soud se ztotožňuje se závěry odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, že v posuzovaném případě žalovaná svým jednáním (uváděním na trh výrobků žalované pod vyobrazením uvedeným v rozsudku – viz obr. 1) porušila práva vlastníka z ochranných známek (žalobkyně). Jednání žalované naplnilo podmínky jednání, které je reprobováno v § 8 odst. 2 ZOZ, a to i přesto, že žalovaná argumentuje podanou přihláškou ochranné známky na obal svého výrobku. Užití i zapsané ochranné známky nevylučuje protiprávní jednání vlastníka ochranné známky - např. nekalosoutěžní jednání. V případech užití ochranných známek se posuzuje zaměnitelnost označení z několika hledisek (vizuálního, fonetického, významového), přičemž všechna tři hlediska nestojí v rovné řadě a v některých případech může jedno z nich převažovat nad druhým nebo ostatními. Práva vlastníka ochranné známky (žalobkyně) jsou chráněna před neoprávněným užíváním podle § 8 odst. 2 písm. c) ZOZ („nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu“). Dovolací soud se neztotožňuje se závěrem soudů, že nelze vyhovět návrhu žalobkyně na stažení sporných výrobků z trhu v jakýchkoliv obalech, obsahujících slova „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, tedy konkrétně s tím, že nižší soudy zamítly nárok žalobkyně na stažení jiného provedení obalu výrobku žalované, než je vyobrazeno na obr. 1.

V posuzovaném případě nelze pro rozšiřování výrobku žalované (tj. na nabízení výrobků žalované k prodeji, na jejich distribuci, při jejich prodeji a v reklamě) pod označením „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, ani pro užívání reklamního sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ žalovanou aplikovat zákonné omezení ochrany práv vlastníka ochranné známky (zde žalobkyně) ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ („vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností, pokud užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže“). Žalovaná jednala v rozporu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže, když použila pro své výrobky označení, které zcela po právu užívá k označování svých výrobků, jakož i v reklamě a propagaci, vlastník ochranné známky (zde žalobkyně) a které je pouze jemu vlastní a pro něj originální (podobně jako např. „koňský balzám“ jiného výrobce pro označení mastí či gelů vyrobených originální recepturou z extraktů několika bylin). Nejde tedy u žalované o označení týkající se druhu („bylinná mast“), tzv. druhové označení, ani o označení týkající se účelu či jiných vlastností (tzv. „psí sádlo“), ale o citelný zásah do práv k ochranné známce žalobkyně. Dovolací soud proto považuje zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, který byl potvrzen i odvolacím soudem, za věcně nesprávný, a stejně tak z výše uvedeného důvodu považuje za věcně nesprávný odvolacím soudem potvrzený zamítavý výrok, resp. část výroku II. rozsudku soudu prvního stupně.

Pokud jde o práva žalobkyně z nekalé soutěže, soudy správně dovodily, že konkrétní jednání žalované (uvádění na trh výrobků žalované pod vyobrazením uvedeným v rozsudku – viz obr. 1) naplňuje současně všechny tři základní podmínky generální klauzule nekalé soutěže ve smyslu § 44 odst. 1 obch. zák. Naplnění všech tří podmínek generální klauzule nekalé soutěže v tomto posuzovaném jednání žalované dostatečně odůvodnily. V daném případě lze odůvodnit naplnění všech tří podmínek generální klauzule nekalé soutěže také v případě rozšiřování výrobků žalované (tj. na nabízení výrobků žalované k prodeji, na jejich distribuci, při jejich prodeji a v reklamě) pod označením „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ i užívání reklamního sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, jakož i v případě uvádění na trh výrobků žalované v jiném provedení obalu výrobku, než je vyobrazeno v obr. 1, tedy i ve všech dalších konkrétních jednáních žalované, popsaných v žalobě, které oba nižší soudy za nekalosoutěžní nepovažovaly (viz výše).

Nekalé jednání žalované naplňuje i podmínky speciální skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny podle § 47 obch. zák. (žalovaná protiprávně využila ve svůj prospěch podoby obalu výrobků, jež žalobkyně sama prosadila u spotřebitelů). Dovolací soud má za to, že uvedené podmínky konkrétní skutkové podstaty § 47 obch. zák. jsou naplněny v každém jednání žalované, tedy i v těch jednáních, která podle názoru nižších soudů nesplňovala podmínky generální klauzule nekalé soutěže a která jimi nebyla považována za nekalosoutěžní (viz výše).

Dovolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení své nároky (které jsou předmětem dovolacího řízení) z práv vlastníka ochranných známek podle § 4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a z nekalé soutěže podle § 53 obch. zák. plně prokázala.

Vzhledem k výše uvedenému nebylo se již třeba zabývat namítanými procesními vadami řízení.

Nejvyšší soud s ohledem na to, že shledal námitky dovolatelky výše uvedené v jejím dovolání důvodnými, napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i tento rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.). V dalším řízení bude soud prvního stupně vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta za středníkem o. s. ř.), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. prosince 2013

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru