Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Nd 517/2020Usnesení NS ze dne 09.12.2020

HeslaPodjatost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:22.ND.517.2020.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

22 Nd 517/2020-378

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce Společenství vlastníků nemovitostí Sokolovská 41/4, IČO 26741997, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 41/4, proti žalované A. H., narozené XY, bytem XY, o zaplacení 57 723 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 Cm 20/2013, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Josef Holejšovský a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 259/2020.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 31. 7. 2020, č. j. 32 Cm 20/2013-385, odmítl pro opožděnost dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2020, č. j. 6 Cmo 270/2019-376; současně rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, v rámci kterého vznesla námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (odvolacího soudu). Uvedla, že ze strany soudců Vrchního soudu v Praze byly v předchozí fázi soudního řízení zcela ignorovány jí opakovaně vznesené námitky podjatosti JUDr. Uhlířové a JUDr. Švantnera, opomenuta zůstala i námitka podjatosti JUDr. Karpíškové, soudkyně soudu prvního stupně. Již v tomto chování žalovaná spatřuje důvody, aby zejména JUDr. Uhlířová a JUDr. Švantner byli z projednávání předmětné věci vyloučeni. Má ta to, že uvedený (procesní) postup v řízení je zřejmým důkazem jejich podjatosti.

Odvolací soud předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Současně připojil vyjádření soudců senátu 6 Cmo, jenž má věc podle rozvrhu práce projednat (JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Josef Holejšovský, JUDr. František Švantner). Všichni jmenovaní soudci se shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná jiná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.

Podle u § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle § 15a odst. 1 o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout; musí však uvést, proti kterému soudci námitka podjatosti směřuje a v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti (§ 15a odst. 3 o. s. ř.).

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného rozhodovací praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Žalovaná však v rámci své námitky žádný relevantní důvod podjatosti shora uvedených soudců odvolacího soudu neuvádí. Závěr o podjatosti by se musel opírat o existenci konkrétně definovaného zájmu daných soudců na výsledku řízení, a to s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti však nemůže být námitka, že v rámci předchozích fází řízení zůstala soudy opomenuta námitka podjatosti; způsob vyřízení námitky podjatosti, včetně jejího případného opomenutí, lze podřadit pod postup soudce v řízení o projednávané věci (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

Protože žalovaná neuvedla žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců odvolacího soudu, přičemž důvody podjatosti ve smyslu § 14 o. s. ř. ani nebyly zjištěny (ze spisu nevyplývají), rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že žalovanou zmiňované tvrzení podjatosti JUDr. Uhlířové (soudkyně odvolacího soudu) a JUDr. Karpíškové (soudkyně soudu prvního stupně) je v současné fázi řízení bezpředmětné. Uvedené soudkyně sice v projednávané věci dříve rozhodovaly, avšak o odvolání žalované proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 7. 2020, č. j. 32 Cm 20/2013-385, jimi být rozhodováno nemá. Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení) – viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83. O námitce podjatosti JUDr. Karpíškové by navíc mělo být případně rozhodnuto Vrchním soudem v Praze, jako soudem odvolacím (§ 16 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 12. 2020

Mgr. David Havlík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru